Írán podle USA zřejmě směřuje k vojenské diktatuře. Revoluční gardy nahrazují v zemi vládní instituce, řekla v pondělí americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová v Kataru.
"Vidíme, že íránská vláda, nejvyšší duchovní vůdce, prezident a parlament jsou vytlačováni a Írán směřuje k vojenské diktatuře. To je náš pohled," citovaly světové agentury z prohlášení, které Clintonová přednesla během setkání se studenty v katarském hlavním městě Dauhá.
Šéfka americké diplomacie zároveň odmítla, že by USA plánovaly útok na Írán, a ujistila, že Washington si přeje dialog s Teheránem. Nemůže prý ale "stát nečinně stranou", zatímco Írán pokračuje v podezřelém jaderném zbrojním programu.
"Naším záměrem není útok na Írán, máme v úmyslu pokusit se sjednotit mezinárodní společenství v nátlaku na Írán cestou sankcí schválených OSN. Ty budou zejména zaměřena na závody kontrolované revolučními gardami, které, podle našeho názoru, zaujímají místo íránské vlády," řekla Clintonová.
"Je načase, aby Írán složil účty ze svých aktivit, které mají a budou mít destabilizační dopady," zdůraznila americká ministryně. "Obávám se, že rostoucí vliv a moc revolučních gard představuje velmi přímé ohrožení pro každého."
Islámské revoluční gardy jsou elitní jednotky, které jsou hlavní oporou režimu v Íránu. Vznikly po vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979, nejsou součástí armády a nepodléhají běžnému systému řízení státu, ale přímo nejvyššímu náboženskému vůdci.
Už v neděli Clintonová na americko-islámském světovém fóru v Dauhá vyzvala Írán, aby znovu zvážil svou nebezpečnou jadernou politiku. Ta podle ní totiž nedává světovému společenství jinou možnost, než vůči Íránu za jeho provokace zpřísnit mezinárodní sankce.
Podle tiskových agentur Clintonová přijela do Kataru hlavně proto, aby získala podporu bohatých arabských zemí Perského zálivu pro zamýšlené mezinárodní sankce vůči Íránu za jeho neochotu přizpůsobit svou jadernou politiku požadavkům mezinárodního společenství.
Írán v úterý oznámil, že zahájil výrobu uranu obohaceného na 20 procent, přestože celý západní svět proti tomu protestoval. USA a jejich spojenci Írán podezírají, že svůj civilní jaderný program používá jako zástěrku pro výrobu jaderné zbraně. To ale Teherán důsledně odmítá a tvrdí, že pokud jde o jádro, má výhradně mírové ambice.
Další zastávkou Clintonové na její blízkovýchodní cestě bude Saúdská Arábie.
"Vidíme, že íránská vláda, nejvyšší duchovní vůdce, prezident a parlament jsou vytlačováni a Írán směřuje k vojenské diktatuře. To je náš pohled," citovaly světové agentury z prohlášení, které Clintonová přednesla během setkání se studenty v katarském hlavním městě Dauhá.
Šéfka americké diplomacie zároveň odmítla, že by USA plánovaly útok na Írán, a ujistila, že Washington si přeje dialog s Teheránem. Nemůže prý ale "stát nečinně stranou", zatímco Írán pokračuje v podezřelém jaderném zbrojním programu.
"Naším záměrem není útok na Írán, máme v úmyslu pokusit se sjednotit mezinárodní společenství v nátlaku na Írán cestou sankcí schválených OSN. Ty budou zejména zaměřena na závody kontrolované revolučními gardami, které, podle našeho názoru, zaujímají místo íránské vlády," řekla Clintonová.
"Je načase, aby Írán složil účty ze svých aktivit, které mají a budou mít destabilizační dopady," zdůraznila americká ministryně. "Obávám se, že rostoucí vliv a moc revolučních gard představuje velmi přímé ohrožení pro každého."
Islámské revoluční gardy jsou elitní jednotky, které jsou hlavní oporou režimu v Íránu. Vznikly po vítězství islámské revoluce v Íránu v roce 1979, nejsou součástí armády a nepodléhají běžnému systému řízení státu, ale přímo nejvyššímu náboženskému vůdci.
Má Írán blíže k jaderné bombě? Tvrdí, že začne víc obohacovat uran - čtěte ZDE
Clintonová odmítá výměnu vězňů s Íránem, žádá propuštění Američanů - čtěte ZDE
Podle tiskových agentur Clintonová přijela do Kataru hlavně proto, aby získala podporu bohatých arabských zemí Perského zálivu pro zamýšlené mezinárodní sankce vůči Íránu za jeho neochotu přizpůsobit svou jadernou politiku požadavkům mezinárodního společenství.
Írán v úterý oznámil, že zahájil výrobu uranu obohaceného na 20 procent, přestože celý západní svět proti tomu protestoval. USA a jejich spojenci Írán podezírají, že svůj civilní jaderný program používá jako zástěrku pro výrobu jaderné zbraně. To ale Teherán důsledně odmítá a tvrdí, že pokud jde o jádro, má výhradně mírové ambice.
Další zastávkou Clintonové na její blízkovýchodní cestě bude Saúdská Arábie.
