Co platí nyní
Živnostenské oprávnění nedostane ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu a byl za něj odsouzen nejméně
na jeden rok.
Co navrhuje vláda
Živnostenské oprávnění nedostane ten, kdo se dopustil trestného činu v oblasti, která přímo souvisí s oborem, v němž chce podnikat. Pokud se dopustil trestného činu v jiné oblasti, živnostenské oprávnění dostane.
Zahlazení trestu
Možnost zahladit trest, a tedy i šanci získat dnes živnostenské oprávnění, získá ten, kdo po výkonu či prominutí trestu vedl řádný život nejméně po dobu:
1) patnácti let, byl-li odsouzen k výjimečnému trestu;
2) deseti let, pokud byl odsouzen na více než 5 let;
3) pěti let, pokud byl odsouzen k odnětí svobody na více než 1 rok.
Stát chce, aby i bývalí vězni měli možnost podnikat. Začátkem února schválila vláda návrh změny živnostenského zákona, podle níž by živnostenské oprávnění dostal i ten, koho soud odsoudil na více než rok nepodmíněně. Výjimku by tvořili ti bývalí trestanci, kteří se provinili v oboru, v němž chtějí podnikat.
Oproti současně platnému zákonu je navrhovaná novela o dost mírnější. Teď totiž platí, že živnostenské oprávnění nemůže dostat žádný odsouzený s trestem více než rok, pokud má ještě záznam v trestním rejstříku. Přitom takových bývalých vězňů je v Česku nejvíce.
"Ročně z věznic vyjde až šest tisíc lidí. Naprostou většinu z nich tvoří odsouzení na víc než rok," řekla mluvčí Vězeňské služby ČR Markéta Prunerová. Kolik z těchto propuštěných by skutečně chtělo začít podnikat, je těžké odhadnout. Je ale jisté, že volnější ruce při začátcích v podnikání by uvítali mnozí z nich.
Někdo si ani netroufá žádat
"Jenom k nám na úřad ročně přijdou tři až čtyři uchazeči o živnostenskou licenci. Musíme je odmítnout právě proto, že mají záznam v trestním rejstříku. Ve skutečnosti jich ale bude mnohem víc. Protože o podmínce čistého trestního rejstříku mnozí už dopředu vědí, ani si nejdou zažádat," říká Tatiana Kunštátová, vedoucí živnostenského odboru v Praze 1.
Pokud se zákon zmírní, nepřímo se to dotkne i žadatelů o založení s. r. o. Ti totiž musejí při zápisu firmy do obchodního rejstříku také předkládat živnostenské oprávnění.
Rozpoutal to jeden člověk
Změnu zákona přitom odstartoval jediný muž, pan Karel z Domažlicka. Protože před osmi lety pašoval do Německa drogy a dostal za to sedm let vězení, nyní nemůže získat živnost jako autoelektrikář. Nelíbilo se mu, že kvůli jednomu přešlapu teď nemůže podnikat až do doby, než se mu trestní rejstřík vymaže. To by v jeho případě trvalo deset let.
A především, odvolával se na právo svobodného podnikání, které zaručuje Listina základních práv a svobod. Když neuspěl u městského úřadu, podal správní žalobu ke krajskému soudu, který případ předal ústavnímu soudu. Ten v dubnu skutečně rozhodl, že paušální podmínka trestní bezúhonnosti jde proti základnímu právu občanů svobodně podnikat a že je nepřiměřeně tvrdá.
Sněmovna schválila novelu živnostenského zákona - čtěte ZDE
Nejlepší firma i živnostník uspěli v oborech zasažených krizí - čtěte ZDE
Živnostenské a koncesní listiny by příští rok měly skončit - čtěte ZDE
"Vítáme každou cestu, která lidem se škraloupem umožní lepší začlenění do společnosti. A k té výdělek z legálního podnikání rozhodně patří," říká Miroslav Dvořák z Poradny pro občanství, jež se případu pana Karla ujala a zastupovala jej u soudů. Právě díky nálezu ústavního soudu se nyní podařilo přes Radu vlády pro lidská práva zmírnění zákona do vlády "protlačit".
Současnou sněmovnou zákon už zřejmě neprojde. Rozhodnou o něm až poslanci, kteří vzejdou z květnových voleb. "Já jsem pro. Pokud člověk nespáchal zvlášť závažný trestný čin, měl by dostat druhou šanci," uvádí Miroslava Němcová z ODS. "O tomhle vládním návrhu nyní slyším poprvé, ale zní to mimořádně zajímavě. Musíme si o tom promluvit v poslaneckém klubu," říká Hana Orgoníková z ČSSD.
