Fakta

124,9% HDP bude letos činit řecký dluh

Od začátku roku prožívá euro těžké časy. Jeho kurs vůči dolaru klesá. Za pokles mohou problémy některých států eurozóny, především Řecka.

1,4324 (1. 1. 2010) 1,3757 (9. 2. 2010)

7,6 mld.

Obchodníci "vsadili" 7,6 miliardy dolarů na propad eura. Je to rekordní částka, která byla k podobnému útoku na evropskou měnu použita.

8,9%

je odhad míry řecké nezaměstnanosti, která navíc stále roste.

12,7%

HDP je deficit řeckých veřejných financí, povolená míra v eurozóně jsou 3 %.

2,5%

činí řecký podíl na ekonomickém výkonu eurozóny.

Blogy

První akce v jedenáctileté historii eurozóny na záchranu společné evropské měny se rozjíždí na plné obrátky. Pomoc byla vynucena tvrdým útokem spekulantů na evropskou měnu, kterou navíc ohrožuje Řecko zatížené ohromným dluhem. Podle zdroje blízkého německé vládní koalici se země v hrubých rysech na pomoci Řecku shodly. Informaci přinesl včera vpodvečer list FT Deutschland.

Schodky veřejných financí, jimiž trpí především jižní křídlo eurozóny (kromě Řecka též Španělsko a Portugalsko), ohrožují stabilitu eurozóny. Evropská měna kvůli obavám investorů za poslední dva měsíce oslabila vůči dolaru o 8 %.

Situace došla tak daleko, že euro muselo čelit frontálnímu útoku obchodníků. Objem takzvaných krátkých pozic, jinými slovy sázek na další pokles kurzu eura, totiž vystoupil na 7,6 miliardy dolarů. Tolik peněz obchodníci a hedgeové fondy na pokles jednotné evropské měny ještě nikdy nevsadili. Po zprávách o pomoci ale euro posílilo - zavíralo na kursu 1,3757 k dolaru.

Nyní se rozhoduje mezi několika možnostmi, jak Aténám pomoci. Není však jisté, že pomoc bude mít finanční povahu. Šéfové států EU se dnes kvůli tomu sejdou v Bruselu. "Chtěl bych, aby evropští lídři řekli řeckým úřadům, že výměnou za úsilí, které vynakládají, dostanou od nás podporu," řekl včera končící eurokomisař pro měnové a hospodářské záležitosti Joaquín Almunia.

Řekové v lednu představili tříletý plán, podle nějž chtějí srazit schodek rozpočtu z nynějších 12,7 procenta pod tříprocentní hranici. Premiér Jorgos Papandreu ale nebude mít prosazení svých plánů jednoduché - dnes spouštějí odboráři sérii stávek, která má ochromit celou zemi.

Pomoc nejistá

Zda se však podaří odvrátit dlouhodobou skepsi investorů vůči eurozóně, není zdaleka jisté. Země mimo eurozónu - Velká Británie či Švédsko - už totiž daly najevo, že s pomocí, kterou navrhují země jako Německo či Francie, mají problém. List Financial Times citoval švédského vládního úředníka, podle kterého by se na pomoci Řecku měl podílet Mezinárodní měnový fond, který má "potřebné technické znalosti".

Jenže členové eurozóny se domnívají, že pokud by k řešení problému přizvali MMF, ohrozilo by to ambice stát se ekonomickou supervelmocí.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru