Vláda v pondělí schválila "exit strategy", tedy návrhy, jak postupovat při odeznění nynější ekonomické krize. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval premiér Jan Fischer. Dokument vychází z toho, že vláda podmiňuje obnovení zdravého ekonomického růstu zdravými veřejnými financemi, tedy snižováním jejich deficitu.

Vládní materiál počítá například s konsolidací veřejných rozpočtů, vyššími daněmi nebo s bojem proti korupci. Vláda mimo jiné navrhuje změnit z dočasných na trvalá hlavní opatření v úsporném balíčku ministra financí Eduarda Janoty. Například nemocenská by tak už napořád zůstala na 60 procentech vyměřovacího základu. Dávky by se sice neměly snížit, ale nebudou se také zvyšovat. Výjimkou budou jen takové dávky, u kterých to nařizuje zákon.

Vyšší by zůstala i daň z nemovitostí a spotřební daně. Sazby daně z přidané hodnoty by setrvaly na deseti a 20 procentech. Nově by vzniklo druhé pásmo daně z příjmů fyzických osob ve výši 25 procent.

Materiál kritizovaly odbory i zaměstnavatelé. Vláda plán koncipovala jako odkaz dalším vládám. Konvergenční program má celkem 38 krátkodobých protikrizových opatření. Ta vláda v pondělí schválila, ovšem s výhradami ministrů za Stranu zelených. Ti dokonce uvedli, že nebudou plnit úkoly související s opatřeními, které byly dohodnuté s tripartitou.

Předseda Strany zelených Ondřej Liška vládní rozhodnutí označil za vítězství průmyslové lobby. Zelení se podle něj v tomto týdnu rozhodnou, zda za stávající situace má smysl, aby jimi nominovaní ministři zůstali ve vládě.

Euro nejdříve v roce 2015

Vláda v pondělí také schválila aktualizovanou verzi konvergenčního programu. Materiál obsahuje i návrh kroků na snižování schodků veřejných rozpočtů ke třem procentům HDP v roce 2013 nebo 2014. Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura, který se každoročně zasílá k hodnocení Evropské komisi. Vláda jej do Bruselu odešle do 15. února.

"Vláda schválila program, kterým dává najevo snahu konsolidovat veřejné finance," uvedl Fischer. Deficit veřejných financí by tak měl podle programu klesnout na 4,2 procenta HDP v roce 2012. "To znamená, že k maastrichtských kriteriím se můžeme vrátit v roce 2013 nebo 2014. Ten materiál to ovšem nepředjímá," dodal premiér.

Loni podíl deficitu veřejných financí na HDP kvůli rekordnímu schodku rozpočtu stoupl podle ministerstva financí na 6,6. Předloni byl deficit veřejných financí 2,1 procenta.

Konkrétní kroky ke snižování deficitu bude muset podle dřívějšího vyjádření ministra financí Eduarda Janoty určit a uplatnit až vláda, která vzejde z jarních parlamentních voleb. Plánované snížení deficitu veřejných financí by podle Janoty umožnilo přijmout euro v roce 2016 nebo 2017.

Hlavní politické strany se v posledních dnech předháněly v prohlášeních, kdo dříve sníží deficit veřejných financí a příjme euro. Občanští demokraté chtějí dosáhnout tříprocentního podílu deficitu veřejných rozpočtů na hrubém domácím produktu, potřebného k budoucímu vstupu země do eurozóny, v roce 2012. Česká republika by tak teoreticky mohla přijmout euro k 1. lednu 2015. Podle ČSSD by Česká republika mohla přijmout euro nejpozději do roku 2016.

Projednávání Konvergenčního programu na konci ledna vláda na 14 dní přerušila. Ministři ještě chtěli probrat opatření, která by zabránila dalšímu růstu zadlužení.