Bývalý vicepremiér a exministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) v době, kdy byl poradcem ministra životního prostředí Libora Ambrozka, pracoval pro Mosteckou uhelnou společnost (MUS) a měl na starosti prolomení těžebních limitů. Od firmy za práci inkasoval 1,5 milionu korun. Informovaly o tom Lidové noviny.

Bursík přitom tento týden obvinil vládu Jana Fischera, že kabinet odmítl novelu horního a geologického zákona, která měla zabránit tomu, aby uhelné společnosti mohly těžit nad rámec současných limitů. "Zdůvodnění vlády je skandální podlehnutí lobbismu a naznačuje korupční jednání vlády, pane premiére," prohlásil Bursík. Fischer se proti tomuto nařčení ohradil.

Sám Bursík však pro MUS v letech 2000 až 2003 pracoval. Podle něj šlo o ekologické poradenství, zástupci firmy však uvedli, že pracoval na prolomení těžebních limitů.

"Mrzí mě, že se k naší práci nehlásí, bylo to velmi kvalitní. Radil nám v projektu vysídlení Horního Jiřetína a Černic, aby nedošlo k podobné situaci jako při vysídlení Libkovic," řekl deníku šéf dozorčí rady MUS Jan Dobrovský. Bursík to označil za lež: "Není možné, že by se mnou konzultovali prolomení limitů a vysídlení vesnic."

Tvrzení je vylhané, ohradili se zelení

Proti informacím o Bursíkově spolupráci s těžařskou společností se dnes ohradili také zelení. Podle nich se Dobrovského tvrzení "neopírá o žádné důkazy a je zcela vylhané". Předseda strany Pavel Liška vidí za výrokem šéfa dozorčí rady MUS snahu uhelné společnosti zdiskreditovat Bursíka i zelené. "Svědčí to o tom, že úzké provázání byznysu a politické moci v České republice dosáhlo nevídaných rozměrů," dodal Liška.

Anonymní zdroj spojený s firmou Czech Coal, která je vlastníkem MUS, listu navíc řekl, že Bursík pro ně pracoval i v době, kdy byl poradcem ministra Ambrozka. Bursík v pátek serveru iDnes.cz přiznal, že o práci pro těžaře ministrovi neřekl.

"Nešlo o žádný střet zájmů. Pro Appian a Synergo jsem dělal ekologické poradenství, tudíž to nebylo nic, co by bylo v konfliktu se zájmy ministerstva," uvedl Bursík. Dodal, že výsledky jeho tehdejší práce na ministerstvu měly být pro těžaře spíše negativní, protože v letech 2002-2003 pracoval na zákoně na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.


 Jak jde čas s limity na těžbu uhlí

1991 - už nikdy Libkovice
Vláda Petra Ptiharta stanovila územní ekologické limity těžby, tedy linie, za které nesmí postoupit hnědouhelné společnosti v severních čechách. Důvodem byla především ochrana obcí Horní Jiřetín a Černice na Mostecku, jimž hrozil osud Libkovic, vesnice vystěhované v 80. letech proti vůli jejÍch obyvatel.

2004 - limity je třeba zvážit
Sociálně-demokratická vláda přijímá novou státní energetickou koncepci, v níž se mluví o "racionálním přehodnocení uhelných limitů v budoucnu". materiál doporučuje sázet na domácí zdroje v co nejvyšší míře.

2008 - Pačesovo varování
Koaliční kabinet ODS, lidovců a zelených nechává zpracovat odbornou studii o výhledu energetiky. autorský tým vedený akademikem václavem pačesem varuje před hrozícím nedostatkem uhlí pro teplárenství, budou-li limity zachovány.

2009 - výzva Tošovského
Úřednický ministr průmyslu Vladimír Tošovský navrhuje novou energetickou koncepci, v níž doporučuje zrušení limitů a dotěžení dostupných uhelných zásob v podkrušnohoří, ale také v Beskydech.

2010+ - přežijí limity?
Podle názorů, které dnes převažují mezi energetiky, do budoucna vládní usnesení o limitech nepřežije. I tak ale bude vystěhování Horního Jiřetína a Černic proti vůli jejich obyvatel těžko průchodné.