Zapomeňte na Řecko, mnohem závažnější obtíže dolehnou na eurozónu zpoza Pyrenejí, nechal se včera na ekonomickém fóru v Davosu slyšet profesor University of New York Nouriel Roubini. Pro úředníky ve Frankfurtu i v Bruselu, kde sídlí obě nejvýznamnější evropské instituce, však Řecko stále zůstává tou nejhorší noční můrou.

Evropská komise včera oznámila, že hodlá Řecko kvůli vysokým deficitům státního rozpočtu popotahovat. Atény totiž podle eurobyrokratů neučinily dostatečné kroky k tomu, aby srazily hrozivý rozpočtový schodek. Loni dosáhl více než 12 procent HDP země, což je čtyřikrát více, než povolují pravidla paktu stability eurozóny.

Zachrání Řecko Číňané?

Mezi investory to vzápětí vyvolalo zmatek. Výnosy desetiletých řeckých dluhopisů prudce stouply až na 6,7 procenta, což je nejvíc od vzniku společné evropské měny. Ještě v polovině loňského října dosahoval jen 4,5 procenta.

Pro srovnání: v Česku za stejné období vzrostly výnosy státních dluhopisů jen nepatrně na 4,4 procenta. V zásadě přitom platí, že čím vyšší úrok dluhopisy přinášejí, tím dražší je financování státního dluhu. Ten řecký už nyní dosahuje 120 procent HDP.

Atény se přitom podle listu Financial Times chtějí dohodnout s Čínou, aby koupila řecké dluhopisy až za 25 miliard eur. Na zprostředkování obchodu si měly údajně pozvat lidi z americké investiční banky Goldman Sachs. Vláda nicméně tyto informace popřela, což opět zahýbalo s výnosy směrem vzhůru. Investoři totiž doufali, že tento obchod by mohl pomoci alespoň trochu zkrotit řecký dluh.

Španělská těžká váha

Zatímco se mediální pozornost soustředí na Řecko, které všichni znají jako oblíbené místo pro dovolenou, v Madridu tiše doutná zápalná šňůra třaskavějších problémů. „Když padne Řecko, bude to pro eurozónu problém. Ale když padne Španělsko, bude to katastrofa,“ tvrdí doktor „Zkáza“ Roubini.

Toto tvrzení přitom dává logiku. Riziko bankrotu Španělska je sice podle údajů londýnské společnosti CMA Datavision ve srovnání s Řeckem zhruba třetinové, jenže Španělsko je mnohem těžší váha.

Jako čtvrtá největší ekonomika eurozóny s nezaměstnaností téměř 20 procent (což je dvojnásobek evropského průměru) by její výraznější problémy nejspíš položily celou zónu.

Španělská ministryně financí Elena Salgado však uvedla, že obavy jsou zbytečné, protože španělský dluh je o 20 procentních bodů nižší, než průměr eurozóny k HDP. "Náš dluh je OK," řekla ministryně.

"Nestane se to letos, ani příští rok, ale riziko, že se měnová unie rozpadne, stále stoupá," prohlašuje Roubini.

Evropští lídři ale něco takového odmítají. "Spekulace, že by Řecko mělo opustit eurozónu, je absurdní. Navíc si myslím, že riziko státního bankrotu v Řecku neexistuje," říká šéf skupiny ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker. Jenže země s černým puntíkem na mapě eurozóny přibývají rychlým tempem - vedle Řecka a Španělska rychle roste riziko bankrotu třeba v Portugalsku či Itálii. A rostoucí deficity trápí téměř všechny.

České banky by však prý těmito problémy neměly být výrazně zasaženy. "ČNB jejich angažovanost vůči Španělsku sleduje, stejně jako vůči ostatním zemím. Neexistuje důvod k obavám, protože tvoří nepatrný podíl na celkových aktivech bankovního sektoru v ČR," říká mluvčí ČNB Marek Petruš.

Řeckých dluhopisů drží české banky asi za 25 miliard korun, což je méně než procento jejich aktiv.

Související