Kritéria pro euro

Schodek veřejných financí
Deficit rozpočtu nesmí přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu.

Celkový veřejný dluh
Veřejný dluh nesmí být vyšší než 60 procent hrubého domácího produktu.

Cenová stabilita
Česko si musí udržet cenovou stabilitu a průměrnou inflaci, která nesmí po dobu jednoho roku přesáhnout více než 1,5procentní míru členských zemí s nejnižší inflací.

Úrokové sazby
Dlouhodobé úrokové sazby v Česku nesmí přesáhnout o více než dvě procenta sazby tří zemí s nejnižší inflací.

Dvouletá zkušební lhůta
Česko musí poslední dva roky před přijetím eura dodržovat stanovené rozpětí pohybu své měny v systému směnných kurzů Evropské měnové unie.

Nejpopulárnější česká vláda chystá další, dosud nejrozsáhlejší plán, jak zastavit nárůst státních dluhů. Za tři roky chce z veřejných rozpočtů ušetřit až sto miliard korun, a připravit tak zemi na přijetí eura.

Seznam škrtů a daňových změn je součástí pravidelné zprávy, kterou musí ministr financí Eduard Janota poslat kvůli euru do Bruselu. I kdyby Češi euro nechtěli, měli by se podle starých smluv o jeho převzetí snažit a dluh krotit.

Sám Janota ale naznačuje, že bez změny postoje velkých stran se těžko podaří jeho program uskutečnit.

Euro nejdříve v roce 2016 

"Pokud by byly dodrženy podmínky, které navrhuji, je možné, aby Česká republika splnila v roce 2013 kritéria pro začátek přijímání eura," řekl HN ministr financí Eduard Janota. "Bude ale záležet na krocích kabinetu, který vzejde z jarních voleb," dodal ministr Janota.

"Splnit kritéria" znamená snížit rozpočtový schodek z loňských 6,6 pod tři procenta hrubého domácího produktu, což vychází na sto miliard korun. To je víc, než o kolik šlo loni při projednávání prvního Janotova balíčku.

Škrty a zvyšování daní nyní Janota rozkládá do tří let - kdyby se plán do roku 2013 vydařil, Česko by pak mohlo vstoupit do povinné dvouleté zkušební lhůty a euro převzít po vyhodnocení kritérií v roce 2016.

Janotovy kroky se do značné míry kryjí s "exit strategy" - vládním materiálem, který naznačuje, co je třeba udělat, aby se země vypořádala co nejdřív s ekonomickou recesí.

Podle ekonomů je ale euro v roce 2016 utopií - evropská měna není pro politiky priorita a navíc vyžaduje příliš velké oběti. Lídrům ODS a ČSSD se termín 2016 líbí, ale přiznávají, že není reálné převést všechny Janotovy návrhy do praxe.

Každá strana má vlastní návod na to, jak dosáhnout rozpočtového schodku pod tři procenta HDP. Záleží tak na tom, jak dopadnou volby a jestli nová vláda přijme alespoň některá navrhovaná opatření.  

V loňském roce byl schodek rozpočtu 240 miliard, tedy 6,6 procenta HDP. Pokud by se v následujících letech podařilo vždy "najít" 40 miliard, v roce 2013 by mohl být rozpočtový minus pod třemi procenty. Samozřejmě za předpokladu, že ekonomika poroste.  

Předseda ČSSD Jiří Paroubek se minulý čtvrtek při prezentaci ekonomického programu nechal slyšet, že Češi by mohli eurem začít platit už v roce 2014. Šlo ovšem spíše o předvolební proklamaci, protože tomu nevěří ani straničtí experti. "Považuji termín leden 2016 za realističtější," sdělil HN například někdejší socialistický vicepremiér pro ekonomiku, nynější europoslanec Jiří Havel.  

Euro v Česku - Má-li Česko zavést euro aspoň v roce 2016, stát musí do tří let ušetřit sto miliard. Kde chce ministr financí škrtat?

Platy
Z peněz na mzdy státních zaměstnanců ubrat každý rok procento a zmrazit platy ústavních činitelů.

Dávky
Zmrazit sociální dávky a důchody zvedat jen podle zákonem stanoveného minima.

Byrokracie
Snížit běžné výdaje ministerstev o tři procenta a zrušením nepotřebných úřadů ušetřit jednorázově 30 miliard.

Zakázky
Revidovat systém státních zakázek a zavést centralizovaný nákup zboží a služeb pro celou státní správu.

Přímé daně
Zrušit rovnou daň a zavést druhé pásmo pro daň z příjmů ve výši 25 procent.

Další daně
Nahradit zdanění práce zvýšením spotřebních daní, prodloužit zvýšení daní z roku 2010 do dalších let.

Silniční daň
Zavést vedle dálničních známek a silničních daní pro podnikatele také zdanění aut pro soukromé účely.


ODS se zavedením eura zatím vůbec netrápí. "Považujeme stabilizaci veřejných rozpočtů za nutnou, ale ne kvůli euru. To pro nás není priorita," řekl HN ekonomický expert ODS Martin Kocourek. Plány má strana ale přesto odvážné: tvrdí, že schodku pod tři procenta HDP se dá dosáhnout už v roce 2012. "Pokud by to bylo pro Česko výhodné, lze potom požádat o zavedení eura. Stihnout by se to dalo už od ledna 2015," dodává Kocourek.

Hlavní ekonom Patria Finance David Marek ale optimismus politiků mírní. "Nemysleme si, že když se na rok nebo na dva dostaneme pod tři procenta, že budeme hned moci přijmout euro. Krátkodobé snížení deficitu nemusí stačit, patrně od nás budou chtít vidět, že je to udržitelné," říká Marek.

Aby se tuzemská ekonomika opravdu uzdravila, potřebovala by zásadní reformy zdravotnictví, důchodů a sociálních dávek. Jenže nic z toho Janotův výhled neobsahuje. A strany se na tak zásadních krocích zatím ani nedokážou shodnout.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru