Placení na webu se v současné době bez opatrnosti neobejde. "Internet už není bezpečný a také nechodíte po náměstí s peněženkou povytaženou ze zadní kapsy," vysvětluje šéf tuzemského zastoupení bezpečnostní firmy McAfee Vladimír Brož a dodává, že dobrým začátkem je zřízení virtuální internetové platební karty s jasně daným limitem.
Vhodné jsou i specializované platební systémy, jako je například PayPal nebo PaySec, díky nimž nemusí zákazník dávat k dispozici číslo své karty každému obchodníkovi, ale jen svému systému.
Tuzemské banky za zneužití karet od loňského listopadu ručí a majitel účtu pak nese při její ztrátě nebo odcizení jen spoluúčast do výše čtyř tisíc korun.
"Je ale důležité, aby si nakupující zkontroloval svůj obchod, protože o číslo karty přijde jen jednou. Není nutné se bát u velkých a známých obchodníků, kteří mají bezpečnostní certifikaci od vydavatelů platebních karet," vysvětluje František Jungr, šéf Sdružení pro bankovní karty.
Banky opět blokují karty kvůli úniku dat. Nyní při platbě na britských e-shopech - čtěte ZDE
Čísla bankovních karet jsou totiž v internetovém podsvětí populární komoditou. Zatím největší krádež zaznamenaly americké úřady minulý rok, kdy byli tři hackeři zatčeni za zcizení 130 milionů kreditních a debetních karet, a to ze systémů firem Heartland Payment Systems, 7-Eleven a Hannaford Brothers.
"Na webu pak piráti nakoupí věci, které se prodají na aukcích, čímž se peníze properou," vysvětluje Brož.
Loni se množil i skimming, tedy vykrádání čísel karet rovnou v bankomatech. V tomto případě odborníci radí jediné. Pořádně si bankomat prohlédnout, jestli na něm není něco podezřelého. K tomu by ale měly pomoci i banky prevencí.
Začal rok 2010 a v Německu přestalo fungovat přes 20 milionů platebních karet - čtěte ZDE
Německé karty přestaly fungovat, těžkou hlavu z toho mají i české banky - čtěte ZDE
Čísla karet ale nejsou jedinou věcí, která piráty na webu zajímají. Lákavá jsou i přístupová hesla do internetového bankovnictví, která se kradou pomocí takzvaného phishingu, kdy zloději rozesílají klientům falešný e-mail, tvářící se jako zpráva od banky. Ta už vede rovnou na podvodnou stránku, která se zase tváří stejně jako ta oficiální.
