Lotyšská vláda nahradí penzistům odebranou část jejich důchodů do letošního dubna. Již od února přitom vrátí výši vyplácených důchodů na původní úroveň, jako měly před loňským rozhodnutím o jejich krácení o deset procent v rámci přijatého nouzového úsporného balíčku. Na tomto scénáři se shodl sociální výbor lotyšského parlamentu, který tak naplňuje rozhodnutí nejvyššího soudu o nezákonnosti krácení důchodů.

Ministr financí Einars Repše označil toto řešení za "nejschůdnější a nejlevnější" z hlediska vlády. Odkud ale kabinet vezme k tomu nezbytné prostředky - asi 120 milionů latů (4,4 miliardy Kč), je zatím nejasné. Repše pouze ujistil, že prostředky se najdou.

Vláda od 1. července 2009 zavedla desetiprocentní krácení starobních důchodů jako jedno z řady opatření, jak předejít zhroucení státních financí v důsledku silných dopadů globální krize. Krácení mělo být omezeno jen na tři roky, nejvyšší soud země však rozhodnutí zvrátil jako protiústavní. Vláda nyní musí najít prostředky, z nichž by penzistům stržené důchody nahradila.

Lotyšsko patří v Evropě k několika zemím, které byly nynější finanční a hospodářskou krizí postiženy nejtvrději. Bez pomoci zahraničních půjček by se zřejmě obešlo jen stěží. Jejich poskytnutí však Mezinárodní měnový fond (MMF) i Evropská unie podmiňovaly výrazným zkrácením rozpočtových výdajů lotyšské vlády.

Kabinet v Rize se zavázal snížit schodek rozpočtu na asi osm procent HDP a provedl tvrdé škrty ve všem, v čem se dalo; sáhl dokonce i na důchody s apelem na penzisty, aby se na nezbytném utahování opasků také podíleli spolu s mladší částí národa. Soud to však označil za porušení ústavou daných práv a jistot.

Podle nejnovějších odhadů by se rozpočtový schodek Lotyšska za rok 2009 měl pohybovat asi kolem 6,6 procenta HDP, což je oproti původně očekávaným až devíti procentům považováno za úspěch úsporných opatření.

Související