Recept ODS

Vyšší DPH
ODS striktně odmítá zvyšování přímých daní pro lidi i pro firmy. Místo toho plánuje zvýšení nižší sazby DPH, ve které jsou například potraviny, léky nebo MHD. Argumentuje tím, že DPH je v době krize mnohem odolnější vůči výpadkům než přímé daně. Výsledky letošního rozpočtu to potvrzují.

Zásadní reformy důchodů, zdravotnictví a dávek
ODS chce po případných vítězných volbách spustit reformy penzí, zdravotnictví i sociálních dávek. Reforma penzí i zdravotnictví má přimět lidi, aby si víc platili na důchod a na zdraví ze svého. Problém je, že hlavně reforma důchodů začne mít pozitivní dopady na rozpočet až za několik let.

Recept ČSSD

Zvýšení daní bohatým
Jednou z prvních věcí, kterou chtějí socialisté udělat po případných vítězných volbách, je zvýšení daní lidem s příjmy nad 100 tisíc. Zároveň plánuje ČSSD zvýšit daně firmám z 19 na 21 procent. Stát by tím ročně získal něco přes 12 miliard.

Šetřit na provozu
Sociální demokraté na rozdíl od ODS nechtějí snižovat sociální dávky a odmítají i zásadní reformy důchodů a zdravotnictví. Místo toho tvrdí, že by mohl stát ušetřit miliardy na lepším zadávání zakázek a na snížení provozních výdajů. Program ČSSD ale neřeší, jak ušetřit ročně mnoho desítek miliard.

Utahování opasků začíná. Dražší benzin, nafta i pivo, nižší mateřská a nemocenská, zmrazené důchody, vyšší DPH.

Češi už od prvních dní letoška začínají na naprosto konkrétních věcech poznávat, co to znamená, když se má alespoň o něco zmírnit divoká jízda na dluh.

Podobné kroky, které na letošek naordinoval ministr financí Eduard Janota, budou v příštích letech podle všeho pokračovat. Ať už bude vládnout ODS, ČSSD nebo třeba velká koalice. Jakékoli vládě, která přijde po květnových volbách, totiž v boji s katastrofálním stavem veřejných financí nic jiného než další škrty a zvyšování daní nezbude.

Eduard Janota to včera při finálním uzavírání loňského státního rozpočtu řekl jasně: Jen loni se vláda zadlužila o rekordních 192,2 miliardy korun a dalších 162,7 miliardy si musí vláda půjčit na své výdaje letos. Krize a fatální výpadek příjmů postihl loni i obce a jiné státní instituce, a tak celkový veřejný dluh narostl podle odhadu Patria Finance o rekordního čtvrt bilionu.

"Jakákoli příští vláda musí provést další ozdravné kroky, ať si to někdo přeje nebo ne. Od Evropské unie jsme dostali úkol snížit v letech 2011 až 2013 schodek rozpočtu o 40 miliard ročně," upozorňuje Janota.

Pokud to Česko nesplní, hrozí, že přijde o desítky miliard z evropských fondů. A to i přesto, že v podobné situaci je řada zemí. "Pokud tento úkol nebudeme respektovat, zastaví nám unie toky finančních prostředků z eurofondů. Taková je realita," krčí rameny Janota.

Euro za 120 miliard

Jenže snížit třeba už v roce 2011 čistý schodek o dalších 40 miliard nebude vůbec nic lehkého. Automaticky totiž třeba oproti letošku porostou výdaje na důchody. Příští vláda bude muset v roce 2011 zvýšit důchody minimálně o inflaci za léta 2009 a 2010, což spolu s faktem, že neustále přibývají důchodci, přijde stát oproti letošku navíc na 15 miliard. Vyšší dluhy s sebou nesou i vyšší splátky úroků, a tak na obsluhu dluhu půjde v roce 2011 o dalších sedm až osm miliard víc než letos.

Na rok 2011 by tedy bylo třeba ušetřit (nebo navíc vybrat) přes 60 miliard. Tedy ještě víc než nakonec po poslanecké demontáži ušetřil balíček ministra Janoty. Skutečně odpovědné vládě by nemělo stačit ani to. Aby mohlo Česko v příštích pěti letech přijmout euro, musí do roku 2013 stlačit roční rozpočtový deficit o 120 miliard.

Tahle operace už bez zásadních a bolestivých reforem provést nepůjde. Pokud se k nim Česko neodhodlá, tak už za pár let bude platit jen za úroky místo letošních 58 miliard skoro dvojnásobek. "Pokud by deficit pokračoval ve stávajícím tempu, tak bychom mohli jen na úrocích za státní dluh platit přes 100 miliard korun už v roce 2015," varuje ekonom Patria Finance David Marek.

Jednoduchá volba

Obrovský schodek rozpočtu ale nezpůsobuje jen nekontrolovatelný růst úroků ze státního dluhu, který odsává desítky miliard, kvůli nimž pak musí stát snižovat mateřskou a nemocenskou nebo zdražovat benzin, naftu nebo pivo.

Česku začíná čím dál víc hrozit i snížení ratingu, což by nezdražilo jen splátky státního dluhu, ale i úvěry českým podnikům. A to by mohlo znovu zhoršit vývoj ekonomiky. "Pokud výsledky voleb budou podobně patové jako posledně, pak je šance na zhoršení ratingu vysoká. Podobně jako v případě, že nová vláda bude chtít po volbách zvyšovat výdaje," dodává David Marek.

Po případném snížení ratingu (který s sebou nutně přinese snížení důvěry investorů financujících státní dluh) pak může mít Česko problém s tím, aby mu investoři dál půjčovali. V podobné situaci se už v roce 2008 ocitlo Maďarsko a Lotyšsko, kterým pak Mezinárodní měnový fond naordinoval drastické úspory.

Státní dluh letos překročí 1,5 bilonu korun. Brzy zřejmě přesáhne dva biliony a Česko definitivně ztratí pověst země s relativně nízkými závazky.

Češi tak mají na výběr: Buď se co nejdřív uskromní sami, nebo je k tomu za mnohem horších podmínek donutí zahraniční instituce.

Státní dluh