V americkém Kongresu nyní získává podporu jednostránkový návrh zákona, který by mohl vrátit čas na Wall Streetu o roky zpět a donutit banky, aby výrazně změnily svou současnou strukturu.

Zákonodárci obou politických stran hledali cesty, jak zabránit budoucím finančním krizím a zároveň zmírnit hněv veřejnosti nad pomocí bankám a bonusy bankéřů. Nyní došli k jednoduchému řešení: obnovit zákon, kterým jejich předchůdci léčili následky deprese v třicátých letech - tzv. Glass-Steagall Act.

Tento zákon z roku 1933 oddělil komerční a investiční bankovnictví. Jeho cílem bylo zabránit hazardnímu nakládání s vklady, protože spekulativní investice bank byly považovány za viníka krize.

Bankéři v USA se opět těší na štědré bonusy - čtěte ZDE

Platy bankéřů: Nejvyšší na Wall Street, londýnské City se propadlo - čtěte ZDE 

Zdi mezi komerčním a investičním bankovnictvím definitivně padly v roce 1999. To vedlo k mnoha bankovním fúzím, které spojovaly nejen různé sektory, ale také překračovaly národní hranice. Vznikala tak velká monstra typu Citigroup a zelenou dostaly velmi kreativní bankovní nástroje, které v roce 2007 začaly ohrožovat samotný finanční systém.

Návrh na obnovení Glass-Steagall Act podali senátoři John McCain (Republikánská strana) a Maria Cantwellová (Demokratická strana). Pokud by byl přijat, komerční banky, které se zaměřují na vybírání vkladů od klientů, by nesměly organizovat úpis akcií, obchodovat s cennými papíry, prodávat pojištění nebo vlastnit obchodníky s cennými papíry.

"Dopady na Wall Street by byly velmi vážné," obává se Wayne Abernathy, viceprezident Asociace amerických bankéřů.

O tom, zda by zákon zamezil krizi současné nebo následující, pochybuje i H. Rodgin Cohen, šéf newyorské právnické firmy Sullivan&Cromwell LLP. "Když se ohlédnete za tím, co se stalo, ať už s Glass-Steagall nebo bez něj, nepoznáte rozdíl," tvrdí právník, jenž se angažoval ve vypořádání mnoha transakcí, které vznikly v důsledku finanční krize - včetně záchranných akcí kolem banky Bear Stearns nebo hypotečního ústavu Fannie Mae.

Raději než "roztříštit" banky by finanční regulátoři měli zajistit lepší dohled, myslí si Cohen.

Přiklání se tak k názorům, že zákon by neochránil před kolapsem ani čistě investiční banky, jako byly Bear Stearns nebo Lehman Brothers. Opačného mínění je Paul Volcker, bývalý šéf americké centrální banky Fed, který se skupinou bývalých bankéřů a vládních úředníků navrhl již dříve oddělení bankovních aktivit. "Aby se zabránilo dominovému efektu šíření krize, významné finanční instituce by se neměly angažovat ve vysoce rizikových obchodech," obhajuje svůj postoj Volcker.

"Potřebujeme Glass-Steagall, abychom vytvořili strukturu, která zabrání šíření nákazy," domnívá se i Gerald Rosenfeld ze společnosti Rotshild North America a profesor newyorské univerzity. Favorizuje regulaci komerčních bank jako podniků poskytujících veřejné služby. Naproti tomu investičním bankám či třeba hedgeovým fondům by poskytl více svobody, pokud by se držely základních směrnic.

Přes deset lidí z Wall Streetu bylo obviněno z nekalých obchodů - čtěte ZDE

Skandál na Wall Street se rozrůstá, zatčených přibývá - čtěte ZDE 

Jiní by řešili situaci tak, že by banky zmenšili. "Bylo by to mnohem efektivnější a zvýšila by se konkurence. Kdybychom loni rozbili Citigroup, byli bychom svědky mnoha operací nováčků na trhu. To je kreativní destrukce," tvrdí Christopher Whalen, ředitel firmy Institutional Risk Analytics, která hodnotí banky.

Lobbisté bank se nyní zaměřili na senátní bankovní výbor, který by měl návrh posoudit v lednu. Argumentují například tím, že návrat do éry před rokem 1999 by redukoval různorodost příjmů. To by učinilo finanční společnosti zranitelnějšími v době krize, bránilo by jim to přebírat upadající instituce a podkopalo to globální konkurenceschopnost amerických finančních ústavů.

Velké banky by mohly ztratit svůj politický vliv, říká William Isaac, bývalý šéf Federální společnosti pro pojištění vkladů. "Program TARP (zaměřený zejména na pomoc bankám, pozn. red.) a způsob, jak byl uskutečňován, byl pro banky politickým dynamitem. Veřejnost má pocit, že pro pomoc Wall Streetu se udělalo vše a pro pomoc Main Streetu nic. A z velké části je to pravda."

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru