Barel ropy stojí 30 dolarů, ceny akcií se blíží k nule, Ben Bernanke odstupuje z vedení centrální banky Fed, Gordon Brown končí jako britský premiér, česká ekonomika vesele roste a Evropa, kde se právě hroutí projekt společné měny, se může pochlubit rekordně nízkým deficitem.
Tak nějak mohl na konci letošního roku vypadat svět. Tedy v případě, že by vyšly ty předpovědi, které se nakonec ukázaly být úplně mimo.
A o nepřesné předpovědi nebyla letos nouze. Odhadnout, co se bude dít v ekonomice v roce 2009, byl věru těžký oříšek. Podle samotných analytiků, ekonomů a komentátorů dokonce nejtěžší za posledních několik desetiletí. Po šokujících událostech, které před rokem a půl vyvrcholily pádem americké banky Lehman Brothers, si moderní věštci uvědomili, že nic není jisté.
Průběh letošního roku v ekonomice a na burzách jim alespoň v tomto dal za pravdu. Jen málokdo totiž dokázal rozpoznat, jak moc problémy, jež začaly na finančních trzích, zasáhnou ekonomiky jednotlivých zemí. A tak zatímco ještě na podzim panoval, co se týče vyhlídek světové i české ekonomiky, optimismus, s každým dalším měsícem byl najednou výhled chmurnější a temnější.
V Česku si ani ministerstvo financí, ani centrální banka nedokázaly před koncem roku představit, že by zemi čekala recese. Místní banky se neúčastnily rizikových investic, které celou krizi spustily, a byly víceméně nezávislé.
Faber na Fóru HN: Svět čeká válka, za krizi může hlavně Fed - čtěte ZDE
Časopis Time: Osobností roku 2009 je šéf Fedu Ben Bernanke - čtěte ZDE
A spolu s nástupem recese v Česku se rozplynuly veškeré iluze o nízkém rozpočtovém deficitu. Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek původně plánoval deficit 38 miliard korun. Nakonec Česko skončí s rekordním schodkem přes 170 miliard korun.
„V analytické obci, a to nejen české, se opakovaně projevuje syndrom krátkozrakosti. Málokdo s předstihem docenil, jak zhoubný vliv bude mít původně krize amerického finančního trhu na globální ekonomiku,“ vysvětluje omyly analytiků hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek.
Překvapení na burzách
S tím, jak se ve světě začala na začátku letošního roku vytvářet pochmurná nálada, začaly náhle takto „krátkozrace“ měnit svoje předpovědi i analytici. Ať již šlo o ekonomiku, ceny akcií nebo ropy.
Po dlouhém propadu akciových trhů se tak v lednu začala rojit stále horší doporučení na české akcie. Takovým katem se stala třeba banka Merril Lynch, která prudce přehodnotila cílové ceny pro české akcie. Tedy odhadované ceny, ke kterým by se ty skutečné měly do roka přiblížit. Třeba u akcií důlní NWR náhle změnila odhad ze 135 korun na pouhých 40 korun za akcii.
Přišlo to ale trochu pozdě. Již v únoru totiž akcie na burze v Praze začaly prudce růst a cenné papíry NWR se staly nejvýnosnější v Česku vůbec. Další událostí, kterou totiž jen málokdo čekal, byl právě prudký růst akcií. Ty začaly zdražovat po celém světě a většina burz nakonec vynesla za celý rok více než třicet procent.
Bernanke i Brown z kola ven
Ostatně mezi světovými ekonomy téměř celý rok panoval názor, že růst cen akcií je jen jakýmsi vzepětím v rámci medvědího – tedy klesajícího – trendu. Až v zimě začala většina světových expertů své názory přehodnocovat. A teď tvrdí, že akciím růst ještě vydrží. Uvidíme, jak budou přesní tentokrát.
Skepse panovala i ohledně komodit, které v roce 2008 zažily pád z vrcholu, a mnoha lidem se nechtělo věřit, že by se rychle dostaly zase na výsluní. Což se však stalo.
Mezi další pikantní odhady patří třeba lednový tip týdeníku Businessweek, že šéf Fedu Bernanke v centrální bance skončí. Ten je místo toho nominovaný prezidentem Barackem Obamou na další funkční období a časopisem Time byl zvolen mužem roku. Nebo predikce deníku The Guardian, který podobný osud věštil v červnu britskému premiérovi Gordonu Brownovi.
A co nás má čekat příští rok? Podle většinových odhadů přijde ekonomické zotavení. Pokud bychom však věřili třeba Marcu Faberovi, kterému se podařilo letos trefit růst akcií, čeká nás hyperinflace a válka.
