Těžké časy absolventů škol

Krizí nejhůře zasažené byly fakulty:

- ekonomické
- technické
- přírodovědné
- zemědělské

Naopak zlepšené uplatnění hlásí fakulty:

- lékařské
- právnické

Desítky neúspěšných pohovorů už absolvoval šestadvacetiletý Roman Dušek z Prahy poté, co v květnu skončil studia na Fakultě tělesné výchovy Univerzity Karlovy. "V lepším případě jsem se dostal do druhého kola, ale pak mě vždycky odmítli kvůli tomu, že nemám dost praxe," říká.

Na to, že by pracoval v oboru, který vystudoval, už rezignoval. Trápí ho však, že ani v dalších odvětvích nedokáže zaměstnání najít. "Zarazilo mě, že dokonce i na místech, která jsou vypsána jako absolventská, chtějí po uchazečích dva až tři roky praxe. Ale kde ji mám jako student vzít?" ptá se mladík.

Nedostatek peněz a špatné vyhlídky na shánění práce ho v létě přivedly na dva měsíce do USA, kde se živil prodejem plakátů po školách. Z toho, co si tam vydělal, žije dodnes.

Příběh Romana Duška není ojedinělý. Na mladé lidi dopadl pokles ekonomiky obzvlášť tvrdě - za poslední rok přibylo na českých úřadech práce přes jedenáct tisíc žadatelů o práci z řad absolventů, v listopadu jich bylo celkově přes 36 tisíc.

Ztracené iluze

Ve Velké Británii či v USA mladým absolventům, kteří nemohou sehnat dobrou práci kvůli ekonomické recesi, říkají ztracená nebo zdrcená generace. Generace dvacátníků, jimž politici i rodiče před pár lety slibovali, že jakmile opustí univerzitu, snadno začnou budovat kariéru. Teď místo křesla v kanceláři a služebního auta stěží vydělají na činži.

Situace v Česku je přece jen odlišná - počty nezaměstnaných jsou i nadále výrazně nižší, než tomu bylo před rokem 2005. "Oproti minulým třem letům registrujeme nárůst absolventů bez zaměstnání. Dramatický skok to ale není, v roce 2003 jich bylo skoro dvakrát tolik, o žádné krizi se přitom tehdy nemluvilo," vysvětluje například analytik kladenského úřadu práce František Paulík.

Mladí Češi jsou spíš než ztracenou generací generací ztracených iluzí. Aspoň co se první práce týče. Mezi roky 2006 a 2008 totiž nastal boom a firmy najímaly čerstvé absolventy ve velkém a nástupní platy vysoce překračovaly průměrné mzdy.

Teď najednou nic. Firmy šetří, seškrtaly tabulková místa, když hledají zaměstnance, tak ty se zkušenostmi. A mladí lidé vidí, jak jejich jen o dva roky starší spolužáci měli víc štěstí a na rozdíl od nich nemuseli o každý post tvrdě bojovat. To může alespoň u některých vést k frustraci a nespokojenosti.

"Všechno zlé je k něčemu dobré. Donutí to absolventy víc se snažit, víc na sobě pracovat," říká majitel personální agentury Avanced Search Tomáš Prajzler. Podobně to vidí i ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl: "Pro pracovní trh je jedině dobře, že bublina splaskla. A je to dobře i pro ty mladé, zvýšené úsilí, které musí vynaložit, se jim za pár let vrátí."

Tvrdší konkurence

Obrnit se je třeba i do budoucna, že by se opakovaly "zlaté roky 2006 až 2008", je vyloučené. Ačkoli ekonomika se odrazila ode dna a v roce 2010 mírně poroste, nezaměstnanost bude stoupat, podle prognóz překročí příští podzim deset procent.

I pak ale budou muset absolventi bojovat o práci odhodlaněji než jejich starší kolegové. Bude jich totiž na trhu stále víc (ačkoli Česko patří s pouhými 14 procenty vysokoškoláků v populaci k "černým ovcím" Evropské unie).

"Expanze počtu vysokoškoláků přicházejících ze škol vede k tomu, že již dnes představují početně největší skupinu absolventů a jejich podíl se stále zvyšuje, což při hledání práce přináší mezi absolventy mnohem větší konkurenci," vysvětluje Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. Už se tak nebude opakovat situace, že by práci šlo dostat v podstatě jen kvůli diplomu.

Umění se narodit

Je vám právě dvacet? Škoda, právě vás postihla demografická smůla

- Mít datum narození někdy kolem roku 1990 může být nakonec pěkná smůla. Znamená to totiž, že s takovým datem narození začínáte kariéru právě teď, v době ekonomické krize, kdy se šance získat skvělé zaměstnání významně snižuje. Je to takzvaná "demografická smůla".

- Tento termín použil ve své knize Outliers. The Story of Succes spisovatel a novinář Malcolm Gladwell, který pracuje pro magazín The New Yorker. Jedním z důležitých faktorů pro budoucí kariéru je podle něj právě i umění dobře se narodit. Gladwell to ilustruje právě na příkladu Velké hospodářské krize z 30. let minulého století.
U takzvaných "Termitů", asi 1500 velmi nadaných dětí, které začal po první světové válce zkoumat psycholog Lewis Terman, se v dospělosti ukázalo, že úspěšní byli jen ti, kteří se narodili někdy po roce 1912. Protože, když tito "Termiti" dokončili školy, velká krize už odeznívala.

- Gladwell dává další příklad. Ve své knize popisuje osudy newyorského právníka Maurice Janklowa a jeho syna Morta. Maurice začal studovat v roce 1919, a svoji první praxi otevřel právě, když krize začala. Navzdory svému talentu takřka živořil. Jeho synu Mortovi se dostalo stejného vzdělání. Po škole založil úspěšnou právnickou firmu a pak jednu z prvních kabelových televizí. Stal se významným byznysmenem s vlastním tryskáčem.


Počet nezaměstnaných absolventů:

Česko

36 120 absolventů bez práce
- to je o 11 699 víc než loni v listopadu

Evropa

20,7% lidí do 25 let bez práce
- to je o čtvrtinu víc než loni (16,2 %)

Profil příslušníka "ztracené generace"

- 25 let
- absolvent technické vysoké školy
- před dvěma lety by si mohl říct o nástupní plat 35 000,-
- dnes by se spokojil s 25 000,- ale často nesežene práci