V srdci Londýna, na francouzském či belgickém venkově, podél petrohradské řeky Něvy nebo na březích švýcarských jezer v uplynulých staletích vyrostly honosné paláce, kde se scházela evropská aristokracie i velká jména literatury, hudby, filmu i politiky. Dnes jejich luxusní salony slouží hotelovým hostům, kteří si můžou aspoň na chvíli vyzkoušet královský život - zakusit slávu dávno zašlých časů, ale se všemi nejmodernějšími technologickými vymoženostmi a pětihvězdičkovým servisem.
Jedním z vyhlášených letovisek, kde často pobývali členové královských rodin z Anglie nebo Španělska, je Biarritz na atlantském pobřeží jihozápadní Francie. V roce 1854 si na zdejších plážích vyhlášených léčivými účinky nechala své letní sídlo postavit císařovna Evženie, manželka Napoleona III.
Už názvy pokojů Hotelu du Palais ukazují, jaká honorace se scházela pod zdejšími vysokými a bohatě dekorovanými stropy: Císařské apartmá, apartmá císařovny Sissi, Leopolda II., hraběnky z Windsoru, Charlese Chaplina, Stravinského, Sinatry nebo Romy Schneiderové.
Všechny apartmány poskytují výhled na azurové vody Atlantského oceánu, a pokud se hostům nechce zrovna surfovat v jeho pověstně vysokých vlnách, mohou se smočit v prostorných koupelnách obložených vyhlášeným bělostným mramorem z toskánské Carrary.
"I když hotel v roce 1903 vyhořel, byl přestavěn a stal se korunovačním klenotem zralých, bohatých dědiců a dědiček (a hollywoodských celebrit, jejichž podpisy zdobí zdejší stěny)," píše o paláci magazín Forbes a doporučuje hlavně zdejší lázně rozkládající se na úctyhodných pěti patrech.
Stejně velkolepý a stejně vyhlášený je petrohradský Grand Hotel, jehož historie také sahá do 19. století. Přestože nesloužil jako šlechtické sídlo, jeho sály a apartmány údajně občas připomínaly královský dvůr plný slavných hudebníků nebo spisovatelů. Skladatelé jako Petr Čajkovskij, Mstislav Rostropovič nebo Igor Stravinskij tu nejen bydleli, ale také zkoušeli své kusy uváděné v Petrohradské filharmonii. A právě apartmány pojmenované po ruských hudebnících patří k chloubě Grand Hotelu a najdete v nich třeba původní parkety, po kterých kráčeli už velikáni 19. století.
Sály velkoměsta
Za pramáti londýnských hotelů se považuje tamní The Ritz, který svou největší slávu zažil ve 20. letech minulého století. Dodnes se tu však udržují staré dobré anglické zvyky a na čaje o páté se sluší chodit v obleku a kravatě. Luxus tady po zdech se zlacenými ozdobami jen teče, ale přes všechnu pompéznost se v interiéru člověk necítí nepatřičně.
Hotel postavený v neoklasicistním stylu v roce 1906 založil Švýcar César Ritz, jemuž patřil už zavedený pařížský podnik stejného jména - však má také svým vzhledem francouzské činžáky na Rue de Rivoli připomínat. Ritz do obhroublého Londýna přinesl nebývalý luxus a záhy se stal mezi anglickou smetánkou šlágrem.
Vyhlášené jsou pokoje s čísly 321, 421 a 521, které shlížejí na koruny stromů londýnského Green Parku a díky trojité vrstvě skla nepropouštějí do interiérů lomoz velkoměsta. Perlou Ritzu je však rozlehlá jídelna se stropem s freskou oblak, růžovými sloupy, pozlacenými sochami a velkými francouzskými okny s výhledem do dokonalé italské zahrady.
V srdci velkoměsta stojí i Palacio Duhau - jeho domovem je slavná Avenida Alvear v argentinském hlavním městě Buenos Aires. Zlatým hřebem je zdejší penthouse o 160 metrech čtverečních se dvěma krby a soukromým komorníkem, kolem něhož se dokola vine terasa s panoramatickým výhledem na střed jihoamerické metropole. Mezi lákadly jsou i vlastní podzemní hotelová galerie umění spojující palác s věží a vinotéka s 3500 lahvemi argentinských vín. Palác, postavený v roce 1934, ještě donedávna sloužil rodině Duhau a teprve před třemi lety se stal součástí mezinárodního řetězce Park Hyatt.
Klid a mír
Uvolněnou venkovskou atmosféru již p
ár let jezdí hosté nasávat do belgického hotelu Manoir de Lebioles, který leží zhruba sto třicet kilometrů jihovýchodně od Bruselu. Zámek, jemuž se přezdívá malé Versailles v Ardenách, byl postaven na začátku minulého století a po jeho většinu sloužil jako rodinné sídlo rodiny Dresseových. Před pár lety zámek prošel kompletní rekonstrukcí a stal se z něj luxusní intimní hotel o pouhých šestnácti pokojích, z nichž většina má vlastní krb. Kromě téměř rodinné atmosféry si zdejší hotel zakládá hlavně na klidu, jaký panuje uprostřed ardenských lesů.
Trochu jinou podobu klidu nabízí okázalý palác Oberoi Amarvilas v indické Agře. Z velkých francouzských oken jeho nejlepšího apartmá nazvaného Koh-i-noor je výhled přímo na majestátní bělostný pomník Tádž Mahál, který se rozprostírá jen něco málo přes pět set metrů daleko a patří mezi nových sedm divů světa. Samotný hotel je inspirován architekturou 17. století, v níž byl Tádž vystavěn.
Koh-i-noor je skutečně královské apartmá sestávající z obývacího pokoje, jídelny, studovny a prostorné ložnice s vlastní koupelnou - na největší pomník lásky směřují okna z každé z těchto místností. Ve studovně je dokonce připraven dalekohled k detailnímu prozkoumání památky. K apartmánu vyvedenému v několika odstínech kaštanové barvy patří také terasa, pod kterou leží dokonale udržované zahrady hotelu a z níž je Tádž téměř na dosah.
Zlaté časy
Koloniální éru připomíná hotel Mount Nelson v jihoafrickém Kapském Městě, který hosty vítal poprvé už v roce 1899 a loni byl kompletně renovován a modernizován. Stále se mu však kvůli barvě jeho omítky přezdívá "pink lady", dáma v růžovém. Nejlepší hotel v Africe stojí sice v centru města, ale zároveň je schovaný uprostřed tříhektarové pečlivě udržované zahrady, kterou hosty osobně provází hlavní hotelový zahradník. Také zdejší bar Planet, co má podle magazínu Forbes "nápojový lístek dlouhý jako krk žirafy", patří mezi nejlepší ve městě.
Pokud v červnu příštího roku vyrazíte na mistrovství světa ve fotbale a vyberete si Mount Nelson, pak sáhněte po zdejším penthousu. Když projdete mramorovou vstupní halou, ocitnete se ve velkém apartmá, jemuž dominují béžové odstíny a prvotřídní materiály jako ručně malované tapety. U stropu visí originální lustry ze 30. let zdobené křišťálem Baccarat a pohled domů napíšete na původním stole, který v hotelu stával už v roce 1899. K apartmá patří balkon, z něhož se před vámi otevře nerušený výhled na dominantu Kapského Města - monumentální Stolovou horu.
A když už je řeč o pohledu na pořádné kopce, kochat se jimi můžete i v Evropě. Z pokojů švýcarského hotelu Fairmont Le Montreux na strmé alpské hory vzhlíželi už Tolstoj, Flaubert nebo Nabokov, který si tu zřídil něco jako druhý domov. Nejlepší, téměř stometrové apartmá Palace Suite má výhled nejen na Alpy, ale také na Ženevské jezero. Interiér hotelu, který byl postaven v roce 1906 a v posledních letech sbíral jedno ocenění za druhým, prošel letos modernizací a ve svých lázních nabízí třeba kaviárové zábaly.
Světu zvláště po velké finanční krizi vládne střídmost, ale čas od času neškodí si dopřát královského zacházení. Tradiční i nové hotely vybudované v městských palácích i venkovských zámcích jsou tím pravým místem.
