Novým ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech se stal Jan Höck. Bývalého šéfa Státního zemědělského a intervenčního fondu v úterý do funkce jmenoval ministr zemědělství Jakub Šebesta, informoval tiskový mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. Předchozí ředitel Jaroslav Dražan byl odvolán 27. listopadu pro chyby ve vedení organizace.

"Ministr zemědělství zvolil variantu jmenovat nové vedení před výběrovým řízením, protože situace, která v hřebčíně nastala, vyžaduje rychlé řešení," uvedl Vorlíček.

Höck v minulosti působil jako ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF) a stál u zrodu této platební agentury, přes kterou proudí veškeré dotace do zemědělství. Je také dlouholetým chovatelem koní. Na post ředitele kladrubského hřebčína ho doporučili právě odborníci z řad chovatelů koní, uvedl Vorlíček. Höck byl z vedení SZIF odvolán v září 2006 na návrh tehdejší ministryně zemědělství Mileny Vicenové.

Jan Höck byl v minulosti obviňován ze střetu zájmů. Jako dlouholetý ředitel SZIF se svými příbuznými přes rodinnou firmu Rosepo majoritně ovládal podnik Zemědělské zásobování a nákup (ZZN) v Chrudimi. Činnost intervenčního fondu se přitom dotýkala předmětu podnikání ZZN. Rodina Rosepo v roce 2004 prodala, majitelem se stala firma Eko Diesel, kterou tehdy vlastnil podnikatel Jan Pitr, bratr známějšího Tomáše Pitra. Höck také čelil výtkám kvůli účasti členů jeho rodiny na řízení českého zemědělství. Bratr Zdenek Höck byl v SZIF zaměstnán jako vedoucí oddělení kontrol Operačního programu a programu Sapard, manželka Jitka Höcková byla na ministerstvu zemědělství ředitelkou odboru ekonomiky a financování.

Bez dotace kvůli chybě

Hlavním důvodem odvolání Dražana byla podle ministerstva špatná komunikace a prezentace osobních názorů, které se lišily od záměrů a zájmů České republiky a zřizovatele. K odvolání přispělo také pochybení při podání žádosti hřebčína o dotaci z Integrovaného operačního programu (IOP), kvůli kterému byla tato žádost vyřazena. Hřebčín chtěl na modernizaci zázemí pro chov koní z evropských dotací získat zhruba 300 milionů korun. Kvůli této dotaci bylo nutné změnit právní formu hřebčína ze státního podniku na příspěvkovou organizaci.

Nedávno kladrubský hřebčín přišel rovněž o dotaci 100 milionů korun na vybudování zázemí pro turisty. Ministerstvo zemědělství prý nemělo dost peněz na doplacení projektu.

Podle ministerstva bude hlavním úkolem nového ředitele dokončit převedení hřebčína ze současné právní formy státního podniku na příspěvkovou organizaci a znovu zpracovat žádosti o dotaci z IOP, aby bylo možné čerpat evropské peníze na revitalizaci v co nejkratším termínu. "V nejbližší době se nastartuje v hřebčíně ministerský audit, který má za cíl zmapovat momentální kondici této organizace," uvedl Vorlíček.

Ministr v úterý rovněž jmenoval ředitele "zbytkové" státní příspěvkové organizace Národní hřebčín Kladruby nad Labem, kterým se stal Antonín Němec.

Kladrubský hřebčín datuje své počátky do roku 1579, kdy mu císař Rudolf II. udělil statut císařského dvorního hřebčína. Od roku 2007 je díky chovu starokladrubských koní vyšlechtěných ze starošpanělských koní kandidátem na prestižní seznam UNESCO. Rozsáhlý areál s desítkami objektů je v katastrofálním stavu.