Bývalý bankéř pracující ve švýcarské bance UBS Bradley Birkenfeld, který americkým úřadům vyzradil informace o tajných kontech využívaných k daňovým únikům, chce mnohamiliardovou odměnu.

Finančník, jenž v lednu nastoupí na 40 měsíců do vězení, k tomu hodlá využít relativně nového amerického zákona. Ten tipy vedoucí k odhalení daňových hříšníků odměňuje podílem ze zpětně vymožené částky, uvedl v pátek deník The New York Times.

Birkenfeld porušil letité pravidlo mlčenlivosti švýcarských bankéřů a odhalil americkým vyšetřovatelům, jak banka UBS pomáhá bohatým Američanům vyhnout se placení daní. Sám se loni v červnu přiznal, že pomohl realitnímu magnátovi Igorovi Olenicoffovi ukrýt majetek v hodnotě 200 milionů dolarů (3,6 miliardy Kč) před americkým daňovým úřadem (IRS).

Uvedl také, že ho bývalý zaměstnavatel motivoval k uskutečnění aktivit, které byly příčinou obvinění. Za poskytnuté informace a spolupráce při vyšetřování nakonec dostal relativně nízký trest.

Udání vedlo k amnestii 14 700 lidí

Díky jeho informacím následně Američané vyvinuli velký tlak na Švýcarsko, díky němuž nakonec získali informace alespoň o některých tajných kontech. IRS následně vyhlásil amnestii, jež zaručovala nižší tresty lidem s tajnými konty, kteří své úniky přiznají do poloviny letošního října.

Nakonec se daňovému úřadu přihlásilo 14.700 lidí. Podle zákona z roku 2006 by Birkenfeld za své informace mohl dost 15 až 30 procent z částky, již pomohl odhalit. V případě UBS jde o miliardy dolarů.

Birknefeld sice nemá nárok na odměnu za případ, ve kterém sám figuroval a za který byl odsouzen. Podle jeho právníků ale i tak poskytl americkým úřadům údaje, které jim umožnily odhalit rozsáhlé daňové úniky, a měl by proto mít nárok na astronomickou odměnu. Pokud bývalý bankéř s tímto tvrzením uspěje u soudu, půjde vůbec o největší částku, která kdybyla v USA informátorovi vyplacena.

Informátor, nebo jen tipař?

Deník The New York Times přitom citoval právní experty, podle nichž Birkenfeldovy šance nejsou zanedbatelné. "Myslím, že jde o vážný nárok. Poskytl velmi věrohodné a velmi užitečné informace z nitra UBS. Zákon je v takových případech jasný," podotkla Erika Keltonová z advokátní kanceláře Phillips & Cohen, jež se na kauzy informátorů specializuje.

Ministerstvo spravedlnosti ale s takovými názory nesouhlasí, byť uznává, že bez Birkenfeldových informací by se podvody pravděpodobně odhaleny nebyly. Bývalého bankéře ale považuje spíš za "tipaře" než informátora, který z banky vynesl cenné údaje, aby upozornil na nepravosti. Birkenfeld prý popsal především, jak celý systém funguje, ale neinformoval o konkrétních případech.

Vlády USA a Švýcarska letos podepsaly dohodu, která zavázala největší švýcarskou banku UBS odtajnit účty několika tisíců bohatých Američanů, kteří jsou podezřelí z toho, že se ve Spojených státech vyhýbají placení daní. Bylo jich však mnohem méně, než Washington původně požadoval. Spojené státy původně požadovaly, aby jim UBS předala jména až 52.000 lidí. Švýcaři takový požadavek odmítali s odkazem na povinnost zachovávat bankovní tajemství.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru