Lidem, kteří se v současné době ucházejí o zaměstnání, nejvíce přeje trh práce v Norsku. Míra nezaměstnanosti v jedné z nejbohatších zemí světa činí 3,2 procenta a je nejnižší v celé Evropě. Naopak nejhorší je situace v pobaltských zemích, především v Lotyšsku, kde došlo ke značnému propouštění ve státní správě.

Norsko těží v těžkých časech z bohatých zásob ropy a zemního plynu. Právě v sektoru těžby ropy je zaměstnáno nejvíce lidí. Navíc má norská vláda k dispozici zvláštní fond ve výši 440 miliard dolarů, ze kterého mimo jiné financuje rekvalifikační kurzy a pomáhá nezaměstnaným začlenit se co nejrychleji zpět do pracovního života.

Druhou nejnižší nezaměstnaností v Evropě se může pyšnit další země nepatřící do Evropské unie - Švýcarsko. Velkou výhodou země je pestrá struktura ekonomiky. Hospodářský růst ve Švýcarsku zásadně ovlivňuje finanční sektor. Ten se ale letos dostal kvůli krizi do problémů. Nyní se jeho podíl na HDP snížil z více než 12 procent na 10,5 procenta. Výpadek ale nahradila jiná odvětví. Vysoce konkurenceschopné je Švýcarsko především v bankovnictví, potravinářství a ve farmacii.

Nejméně rok bez práce

Ani nízká nezaměstnanost v zemích, jako jsou Norsko, Švýcarsko, Nizozemsko nebo Rakousko, však nezabránila faktu, že počet volných pracovních míst v Evropě kvůli hospodářské krizi výrazně klesl. Zatímco vloni bylo na webu europa.eu, který slouží jako databáze nabízených míst na pracovních úřadech po celé Evropě, 1,2 milionu volných míst, letos jich je o 450 tisíc méně.

Od začátku hospodářské krize přišly v Evropě o práci zhruba čtyři miliony lidí. Téměř polovina všech nezaměstnaných je bez práce již nejméně jeden rok. Pro srovnání. Ve Spojených státech je dlouhodobě bez práce "jen" deset procent všech nezaměstnaných.

V eurozoně, která se ve třetím čtvrtletí vymanila z recese, je situace nejhorší ve Španělsku. Míra nezaměstnanosti v zemi v září činila 19,3 procenta.

Španělskou ekonomiku hluboce zasáhl kolaps v dříve kvetoucím stavitelství. V odvětví náročném na fyzickou práci je plná třetina zaměstnanců z řad sezonních pracovníků. "Z celkového počtu lidí, kteří loni ve Španělsku přišli o práci, je devadesát procent z řad dělníků," říká Stefano Scarpetta z OECD.

Doslova alarmující je míra nezaměstnanosti u mladé španělské populace. V září bylo bez práce 41,7 procenta lidí do pětadvaceti let.

Cizinců v Česku ubylo

Zemí s desátou nejnižší nezaměstnaností v Evropě je podle Eurostatu Česko. Podle něj u nás bylo v září bez práce rovných sedm procent lidí, což je příznivější stav než v Německu, kde míra nezaměstnanosti dosáhla 7,6 procenta. Čísla českého ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) - zpracovávána podle jiné metodiky - vykazují za stejné období nezaměstnanost 8,6 procenta.

V říjnu u nás pracovalo podle MPSV téměř 240 tisíc cizích státních příslušníků, což je o zhruba čtyři tisíce méně než loni ve stejném období.

Nejvíce z nich, přes 98 tisíc lidí, pochází ze Slovenska. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří Ukrajinci, kterých tu v říjnu pracovalo téměř 64 tisíc. Následují Poláci, jejichž počet přesahuje 19 tisíc.




22,1 milionu

Počet lidí bez práce v EU

V září letošního roku dosáhla míra nezaměstnanosti v Evropské unii 9,2 procenta. Bez práce tak bylo přes 22 milionů lidí, což je oproti září loňského roku nárůst o více než pět milionů nezaměstnaných.

* Podle českého Ministerstva práce a sociálních věcí činila v Česku míra nezaměstnanosti v září 8,6 procenta.

Zdroj: Eurostat