Oběti v Afghánistánu

V letech 2001-2009 zemřelo v Afghánistánu celkem 1528 vojáků spojeneckých sil (USA: 927, Velká Británie: 235, Kanada: 133, ČR: 3).

Podle propočtů BBC zemřelo od začátku invaze nejméně 8900 afghánských civilistů.

Zdroje: iCasualties.org, OSN

Zásadní rozhodnutí ohledně další strategie USA v Afghánistánu je na spadnutí. "Po ukončení důkladné závěrečné schůzky má prezident Obama informace, které chce a potřebuje pro přijetí rozhodnutí. Oznámí ho během několika dnů," uvedl tiskový mluvčí Bílého domu Robert Gibbs.

Americký tisk předpokládá, že dlouho očekávaná slova padnou v televizním vystoupení plánovaném na 1. prosince.

Zatím není jednoznačně jasné, zda Obama kývne na další posily nebo generálům oznámí, že se musí spokojit s více než sta tisíci spojeneckých vojáků včetně 63 tisíc Američanů, kteří v Afghánistánu působí nyní. Američtí novináři se však domnívají, že s největší pravděpodobností prezident pošle do Afghánistánu 34 tisíc dalších mužů (viz box pod článkem).

O posily požádal velitel spojenecké armády v USA již v létě, Obama ale vše dlouho zvažoval. Podle Gibbse bylo tou zásadní informací, na kterou Obama tak dlouho čekal, "nejen to, jak dostaneme své lidi tam, ale také strategie, jak je dostat zpátky".

Právě o nutnosti vycvičit afghánskou armádu a předat správu země do rukou místních hovoří nejen Obama, ale i další světoví politici v posledních dnech velmi často. Jejich slova o nutnosti podporovat afghánskou demokracii však silně podkopaly letní volby zmanipulované ve prospěch prezidenta Hamída Krazáího. Toho navíc Západ viní z neschopnosti bojovat s korupcí v jeho vlastní vládě.

Nezbytná válka

Velitel vojsk USA a NATO v Afghánistánu generál Stanley McChrystal požádal letos v létě prezidenta o vyslání dalších čtyřiceti tisíc mužů do oblasti. Varoval, že pokud mise nezíská silnější personální i finanční podporu, hrozí jí krach a hornatou asijskou zemi může znovu plně ovládnout Taliban.

"Pokud nebude mít koalice odpovídající prostředky, riskuje delší konflikt, více obětí, větší finanční náklady a zásadní oslabení politické podpory. Každé z těchto rizik může znamenat nezdar celé mise,“ varoval odpovědné činitele v Pentagonu.

Barack Obama tak čelí tlaku ze všech stran. Úspěšné dokončení mise v Afghánistánu dlouhodobě označuje za jednu z priorit své zahraniční politiky.

"Nesmíme zapomínat, že tohle není dobrovolná válka. Toto je nezbytná válka. Ti, kdo napadli Ameriku 11. září proti nám intrikují i nadále. Jestli nebude Taliban pod kontrolou, bude nadále poskytovat útočiště Al-Káidě. A ta bude plánovat, jak zabít více Američanů," řekl Obama v srpnovém projevu k veteránům.

Většina jeho spoluobčanů si ale myslí, že další protahování války už nemá smysl. A zprávy ze zmanipulovaných voleb únavu z "budování afghánské demokracie" jen prohlubují.

Přes všechny těžkosti mohou mít důstojníci v Pentagonu radost alespoň z jednoho trendu. Pokud se rozhodnout vyslat do Afghánistánu posily, budou mít z čeho vybírat. Navzdory tomu, že letošek byl nejkrvavější rok od začátku afghánské invaze, se totiž letos americké armádě podařilo splnit náborové limity. Poprvé od konce války ve Vietnamu.

Jak se Obama rozhodne?

Podle amerických médií prezident zvažuje v souvislosti s Afghánistánem tři možnosti.

První je vyhovění původnímu McChrystalovu požadavku, tedy nárůst počtu amerických vojáků na afghánském bojišti o 40.000. Z toho polovina by odjela přímo bojovat na jih a východ země, které má pod kontrolou povstalecké hnutí Taliban. Čtvrtina posil by cvičila afghánské jednotky, zbylá čtvrtina by se pak rozptýlila po celém zemi.

Druhou možností je posílení amerických jednotek o 20.000 až 35.000 vojáků, kteří by se rozmístili v problematických regionech na jihu a východu země. Část z nich by mohla cvičit afghánské bezpečnostní jednotky.

Třetí varianta pak počítá s malým zvýšením počtu vojáků zhruba o 10.000 až 15.000. Věnovali by se převážně výcviku afghánských bojovníků, část z nich by ale zřejmě posílila americké jednotky v jižní provincii Kandahár.

Americká média v úterý informovala, že se Obama pravděpodobně rozhodne pro prostřední možnost a do země vyšle kolem 34.000 vojáků.

zdroj: ČTK