Města a obce budou v letošním roce hospodařit se schodkem 14,7 miliardy Kč, což je nejvíce za posledních 9 let. Vyplývá to z odhadů ministerstva financí, které prezentoval na pondělní konferenci Svazu měst a obcí náměstek ministra financí Bohdan Hejduk. Loni obce vykázaly přebytek 15,6 miliardy korun.
Resort financí ještě před rokem při sestavování státního rozpočtu kalkuloval, že suma, kterou dává stát během roku z vybraných daní samosprávám, vzroste oproti loňsku o víc než čtyři procenta. Začátkem roku už byla řeč o jistém poklesu. V tuto chvíli jde už ale o téměř 11procentní propad a některé obce mají pokles ještě větší.
Příští rok by se měla podle odhadů díky růstu daňových příjmů situace zlepšit a schodek hospodaření obcí by měl klesnout na 3,2 miliardy korun. MF odhaduje pro příští rok opět meziroční růst daňových příjmů. Ten ale podle svazu zčásti zajišťuje zvýšení většiny sazeb daně z nemovitosti.
"Nicméně odhady jsou obtížné, tak jsem doporučil obcím, aby rozpočty na příští rok sestavovaly na úrovni příjmů dosažených v letošním roce," uvedl Hejduk.
Zároveň dodal, že dotace od státu nebudou v příštím roce valorizovány. Stát posílá krajům peníze například na některé investice, sociální péči nebo školství. Obcím v příštím roce stoupne pouze o dvě miliardy příspěvek na výkon státní správy.
Propad daní
Zdrojem příjmů obcí jsou v letošním roce podle údajů MF z 55,3 procenta daně, z 28,4 procenta dotace a zbytek činí kapitálové a nedaňové příjmy. U krajů naopak dotace činí více než 64procentní podíl z celkových příjmů. Daňové příjmy u krajů činí 32,5 procenta z celkových příjmů krajů.
Kraje budou podle MF v letošním roce hospodařit se schodkem 6,4 miliardy korun a příští rok s deficitem 2,1 miliardy korun. Loni hospodařily kraje se schodkem 1,3 miliardy.
Samosprávy dostávají do svých rozpočtů procenta především z vybraného DPH a daní z příjmů právnických a fyzických osob. Příjem z DPH obcím dosud narůstal. Letos už ale k prvním listopadovým dnům stát vybral na této dani o necelé tři miliardy méně než před rokem.
Zhruba o 500 milionů přijde letos například rozpočet krajského města Plzně. Příjem z daní klesne na tři miliardy a v příštím roce plzeňská radnice odloží zřejmě všechny stavby, které chtěla financovat z městské pokladny.
Hlavní město Praha, které zároveň figuruje jako krajský celek, už ale přichází řádově o miliardy. Letos očekává daňové příjmy ve výši 37,8 miliardy korun, to je o 5,4 miliardy méně, než předpokládal rozpočet, a o 6,3 miliardy méně než loni.
Primátoři: Krize nám sebrala až 15 procent daní
Že letos nebude dobrý rok potvrzují i primátoři, starostové a hejtmani. Města, obce a kraje škrtají na poslední chvíli v letošních rozpočtech a někde se i zadlužují, aby vůbec zaplatily už probíhající investiční akce.
Městské a obecní rozpočty budou podle současných odhadů v příštím roce o 15 až 20 procent chudší. Kvůli propadu daňových příjmů radnice přijdou o značnou část peněz, které budou chybět například na investice, kulturu či sport.
Letos města podle komory přišla vlivem krize o 12 až 15 procent daňových příjmů. Některá se rozhodla propouštět, například Ústí nad Labem má o 43 úředníků méně, jiná snížila mzdy.
"Už jsme vyčerpali všechny rezervy na letošní rok, další propouštění by znamenalo omezení služeb pro obyvatele. Pokud by ten trend měl pokračovat dál, bude to znamenat, že budeme nuceni omezovat některé základní funkce města, například provoz divadel, dotace spolkům, sportovním klubům a podobně," řekl nedávno primátor Kladna Dan Jiránek.
Ohrožené jsou také investice v následujícím roce. Prioritně města dokončí pouze ty, na které jsou jisté evropské dotace. Necelá třetina statutárních měst si už letos musela půjčit na doplacení projektů a v nejistých dobách se už dál zadlužovat nechce.
