Ukrajinská premiérka Julija Tymošenková při setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem ve čtvrtek slíbila, že Ukrajina bude dodržovat dohodu o tranzitu plynu. Uvedla to ve čtvrtek podle agentury Reuters. Setkání bedlivě sleduje Evropská unie. Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se předtím vyostřilo, když Kreml obvinil ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka z vydírání.

Kreml reagoval na dopis, kterým ve čtvrtek Juščenko vyzval svého ruského partnera Dmitrije Medveděva, aby se zasadil o změnu dohody o dodávkách ruského zemního plynu. Dohoda je podle Juščenka pro Ukrajinu příliš tvrdá, Kreml ale Juščenkovi těsně před schůzkou v Jaltě vzkázal, že svým požadavkem vydírá celou Evropu. Schůzka v Jaltě potrvá do pátku.

"Jsme kategoricky proti tomu, abychom energetickou bezpečnost Evropy činili závislou na ambicích ukrajinských politiků. A (myslíme si, že) pokusy strašit Rusko a Evropu tím, že někdo bude předpovídat krizi kolem dodávek plynu, spadají do sféry politického vydírání," řekl ve čtvrtek podle agentury Reuters poradce Kremlu pro zahraniční politiku Sergej Prichodko.

Rusko je podle Prichodka otevřeno dialogu, co se otázek ohledně plynu týče, nevidí ale žádný důvod ke změně smluv z letošního ledna. Spor mezi Moskvou a Kyjevem se každý rok zpravidla vystupňuje kolem Nového roku, kdy začínají platit nové smlouvy. Spor se většinou týkal poplatků, které Ukrajina hradí za odběr ruského plynu pro svou potřebu, ale také poplatků za tranzit ruského plynu dál na západ Evropy.

Ruský premiér Putin evropské země varoval, že Ukrajina možná nebude schopna plnit závazky vůči ruskému monopolnímu vývozci plynu Gazprom. Vyzval proto Evropskou unii, aby Ukrajině půjčila alespoň miliardu dolaru (asi 17,2 miliardy Kč), a pomohla jí tak s platbami za odběr plynu. Evropa už kvůli sporu mezi Kyjevem a Moskvou v minulosti několikrát zůstala bez plynu a nechce, aby se taková situace opakovala.

Státy Evropské unie kryjí spotřebu plynu asi z 20 procent dovozem z Ruska. Z toho valná většina, asi 80 procent, se do EU dostává přes území Ukrajiny. V zájmu unie je proto podpora alternativního plynovodu Nabucco, který by do Evropy přiváděl plyn z oblasti Blízkého východu a Střední Asie. Putoval by přes Turecko a země jihovýchodní Evropy, čímž by se zcela vyhnul jak Rusku, tak Ukrajině.

Rusko má naopak zájem vliv na evropský trh neztratit a prosazuje vlastní plynovody Nord Stream a South Stream. Oba by přiváděly ruský plyn, ale ani jeden by nešel přes území Ukrajiny.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru