Krize je zažehnána, alespoň nejnovější páteční makrodata z jednotlivých evropský zemí i za celou Evrospkou unii to naznačují. Meziroční propady v Česku, Německu i EU se zpomalují a mezičtvrtletně již statistiky vykazují růst.
V Česku se již podruhé za sebou mezičtvrtletně zvýšil HDP, když ve druhém kvartále zrychlil o 0,3 a nyní ČSÚ oznámil, že k růstu došlo i v období od července do září, o 0,8 procenta. Obdobně je na tom i Německo, které ve 3. čtvrtletí rostlo o 0,7 procenta z 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí.
Mezičtvrletní růst již dva kvartály za sebou zaznamenali i Slováci, ve třetím čtvrtletí jejich HDP rostl o 1,6 procenta, což bylo mírné zpomalení proti předchozímu období. Ve druhém kvartále se slovenský HDP zvýšil o 2,2 procenta v porovnání s tím prvním.
Vzpamatovala se i celá EU, resp. eurozóna. Po pěti čtvrtletích poklesů oznámil Eurostat, že ve srovnání s minulým čtvrtletím hrubý domácí produkt eurozóny stoupl o 0,4 procenta, resp. v celé sedmadvacítce o 0,2 procenta.
Nicméně v meziročních statistikách země vykazují i nadále propady. Podle ekonomů by se však i tento ukazatel měl zlepšit. "Nikterak by nás nepřekvapilo, kdyby řada klíčových ekonomik světa ve čtvrtém kvartále letošního roku již rostla nejen na mezikvartální bázi, ale i na meziroční. Česká ekonomika je bude následovat a poroste již v prvním kvartále roku 2010," odhadla Markéta Šichtařová z NextFinance.
Probuzená poptávka
V Evropě je znát, že se pomalu probouzí poptávka, Česko doposud těžilo především z výsledků automobilového průmyslu, který polila "živá voda" v podobě německého šrotovného, přičemž které ale již skončilo. Další vývoj v tuzemsku bude však záviset už jen na oživení zahraniční poptávky. Ta se sice vzpamatová, ale prognózy na její vývoj i další ekonomické výhledy se silně rozcházejí.
"Ještě přetrvává nejistota s ohledem na budoucí vývoj," domnívá se analytik ING Bank Eduard Hagara. Podle něj na ekonomiky a jejich výkonnost stále působí vládní fiskání stimuly, které ale budou postupně vyprchávat. Důležité bude jak se průmyslová výroba dokáže vypořádat s dobíhajícím šrotovným v Evropě.
EU je venku z recese, počítalo se ale s výraznějším startem - čtěte ZDE
Česká ekonomika se staví na nohy, roste už dvě čtvrtletí po sobě - čtěte ZDE
Ekonomice v eurozóně pomohly především fiskální stimuly jednotlivých vlád. Částečně se na novém oživení podílejí i monetární zásahy centrálních bank v podobě např. výkupování státních dluhopisů Evropskou centrální bankou, nebo snížování úrokových sazeb centrálními bankami, které stimulují investiční aktivitu firem i spotřebu domácností.
"Přestože v eurozóně roste nezaměstnanost, spotřebitelská důvěra Evropanů a jejich ekonomický výhled je optimistický, neboť dosáhnul za říjen nejvyšší hodnoty za posledních 13 měsíců," dodal k tomu analytik Robin Koklar z firmy Fio.
Pokračování vládních stimulů by i nadále mohlo být hnacím motorem ekonomik. O minulém víkendu se na tom shodli zástupci zemí na zasedání zemí G20. Vlády jsou však díky tomu vystaveny schizofrenní situaci. Z jednání G20 vyplývá, aby pokračovali ve stimulech, neboť současný ekonomický růst je ještě příliš křehký. Ona křehkost je však na druhou stranu zapříčiněna i právě zmíněnými vyššími útratami jednotlivých vlád.
Druhá vlna
Nejen z G20 ale i z Německa a dalších zemí přicházejí také obavy z toho, že krize může přijít ještě ve druhé vlně. Experti nevylučují, že by se v dohledné době ekonomika opět mohla ponořit do recese."Akciové trhy, včetně finančních titulů, v posledních měsících a týdnech šplhají opět vzhůru. Na cestě je mnoho rizik. Jedním z nich je negativní vliv recese na ostatní typy úvěrů. Krizi spustili hypotéky, v druhém sledu ovšem následuje zhoršení kvality firemních úvěrových portfolií, spotřebitelských úvěrů a půjček z kreditních karet," upozorňuje hlavní ekonom Patria Finance.
Jednotlivé země navíc musí bojovat se stále rostoucí nezaměstnaností a špatným stavem veřejných financí, který se zhoršil právě během hospodářské krize. Hlavním strašákem optimistických zpráv je právě rostoucí nezaměstnanost. Sociální dopady jsou podle odborníků totiž v závěsu těch ekonomických.
"I když se ekonomika poškrábe nahoru, tak budeme stále cítit dozvuky krize, a to jak v počtu bankrotů, tak v nezaměstnanosti, u které počítáme v příštím i přespříštím roce s růstem nad deset procent," říká v rozhovoru pro HN guvernér ČNB Zdeněk Tůma.
