EU váhá, odkdy má ukončit pomoc bankám

Evropská unie stále váhá se stanovením pevného data pro ukočení podpory bankám, které se ocitly během finanční a hospodářské krize v problémech. V úvahu připadá rok 2011, kdy chce unie podle dřívější dohody začít s nápravou nadměrných rozpočtových schodků, ministři financí EU se na něm v úterý v Bruselu ale neshodli. Členské státy EU v uplynulých měsících finančním ústavům pomáhali například garantováním dluhopisů, finančními injekcemi či odkupem takzvaných toxických aktiv.

"Je předčasné o začít debatovat o ukončení podobných schémat," řekl novinářům švédský ministr financí Anders Borg, jehož země v současnosti unii předsedá. Na ukončení podpory přitom tlačí Evropské komise. Státy by tak podle ní měly učinit již od poloviny příštího roku a pokud tak neučiní, měly by od bank za podobné "krytí" značné poplatky.

EU se přitom v tomto případě dělí na dva tábory. Jeden z nich tvoří země jako Česko, které neměly s nedávnou finanční krizí velké výdaje a záchrana krachujících finančních ústavů je prakticky "nestála ani korunu", a druhý naopak státy jako Německo, jehož vláda musela na stabilizaci finančního sektoru vynaložit značné prostředky a další část nejspíš ještě bude muset vynaložit. Debata ministrů financí EU byla nicméně jen první kolem diskusí na téma ukončení státních podpor ve finančním sektoru, nelze tak očekávat žádný průlomový moment.

Účet za nedávnou finanční krizi v Evropské unii by mohl podle nedávno zveřejněné statistiky Eurostatu dosáhnout až 814 miliard eur, tedy zhruba 21 bilionů korun. Číslo zahrnuje veškeré závazky, které jsou spojené s problémy finančních institucí a které by mohly mít dopad na dluhy a rozpočtové deficity členských států EU.

Celkem 12 členských států EU finanční krize podle Eurostatu nepostihla vůbec a pro vládu neznamenala žádné výdaje. Mezi těmito zeměmi jsou i Česko a Slovensko.