Nezaměstnanost v USA

Prudký růst míry nezaměstnanosti ve Spojených státech za poslední rok až nad hranici deseti procent podle listu The Wall Street Journal vyvrací jakékoli představy o účinnosti keynesiánské vládní podpory ekonomiky.

Vláda a Kongres ovládaný demokraty by nyní ke zlepšení situace na trhu práce nejvíce přispěly, kdyby přestaly vztyčovat bariéry vzniku pracovních míst a ustoupily od snah zvyšovat různými cestami podnikatelské náklady a daňovou zátěž, napsal americký ekonomický list ve své evropské verzi.

Ekonomičtí poradci Bílého domu na počátku roku prosazovali obří plán ekonomického stimulu prezidenta Baracka Obamy v sumě 787 miliard dolarů (asi 13,5 bilionu Kč) tvrzením, že zvýšené výdaje udrží míru nezaměstnanosti pod osmi procenty. To dokládá graf, který však také ukazuje, jak jejich odhady i přes přijetí stimulace hluboce zaostaly za skutečností. Po páteční zprávě o růstu nezaměstnanosti se přitom již začínají objevovat volání po dalším podobném "balíčku".

The Wall Street Journal Europe (WSJE) však připomíná, že "známá definice šílenství je dělat stále totéž a čekat, že to příště bude jinak". Možná kdyby Kongres utratil dalších 787 miliard dolarů ve jménu tvorby pracovních míst, zvýšila by se míra nezaměstnanosti na 12 nebo 13 procent, podotýká ironicky list.

Americká ekonomika ztratila v říjnu dalších 190.000 pracovních míst a zvýšila úhrnnou ztrátu od počátku roku na 3,5 milionu. Bílý dům sice tvrdí, že stimulace "vytvořila a zachránila" až milion míst, to je však jen jednoduché účetnictví, protože tato místa nebyla zadarmo. Ekonomika bude podle deníku stěží produktivnější, když bude vláda rozdávat z peněz, které pak budou chybět tam, kde by se daly využít lépe. 

Falešný keynesiánský multiplikátor

List odhaduje, že čistý vliv zvýšených Obamových výdajů byl negativní, zejména když velká část tohoto stimulu šla na takové věci jako zdravotní program Medicaid nebo podporu v nezaměstnanosti. Slavný keynesiánský multiplikátor, podle něhož každý dolar vládních výdajů vytváří v ekonomice jedenapůlkrát vyšší hodnotu, byl tak znovu odhalen jako falešný, napsal list.

Pokud demokraté v Kongresu skutečně chtějí přispět ke tvorbě míst a zachránit se ve volbách příští rok před politickým debaklem, bude pro ně podle WSJE nejlepší přestat s vytvářením investičních nejistot a nových bariér pro podnikání. Znamená to přestat se zvyšováním podnikatelských nákladů například tím, že se odborům umožní zakládat pobočky bez tajného hlasování zaměstnanců nebo že se budou prudce zvyšovat energetické náklady navrhovaným zákonem o omezování emisí oxidu uhličitého.

Zvyšovat daně při takové nezaměstnanosti? Šílenství

Kongres by měl podle deníku také upustit od zvyšování rozpočtového deficitu čili budoucí daňové zátěže plánem navýšit domácí výdaje příští rok o plných 12 procent. Především však musí přestat s prosazováním úzce stranického zákona o reformě zdravotnictví, který uvalí na vyšší příjmy daňovou přirážku celkem 460 miliard dolarů. Třetinu z této sumy přitom podle společného daňového výboru Kongresu zaplatí malí podnikatelé, významní tvůrci pracovních míst.

V situaci, kdy je míra nezaměstnanosti na 10,2 procenta, nejvýše za 26 let, je podle listu takové zvýšení daní, které v sobotu těsně prošlo Sněmovnou reprezentantů, "definicí šílenství". "Čím dříve demokraté přestanou s tím, co teď dělají, tím rychleji se trh práce začne sám od sebe zotavovat," uzavírá WSJE.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru