Ještě v listopadu 1989 mohl vypuknout celosvětový vojenský konflikt, kdyby se Kreml rozhodl bránit událostem, které vedly k pádu Berlínské zdi. Tvrdí to tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov.

"Kdyby si to Sovětský svaz přál, k ničemu takovému ani ke sjednocení Německa by nedošlo. Ale k čemu by to vedlo? Ke katastrofě třetí světové války," řekl o pádu Berlínské zdi v úterním rozhovoru pro Reuters.

"Jsem velmi hrdý na své rozhodnutí. Není to tak, že by Zeď prostě spadla – byla rozbořena stejně jako byl rozbořen Sovětský svaz," uvedl poslední generální tajemník KSSS a dodal, že poté, co tisíce lidí přes Zeď přešli do zapovězené části Berlína "velmi dobře spal".

Gorbačov se vyjádřil i k tomu, že obyvatelé Ruska i dalších post-sovětských států mu nemohou zapomenout rozpad SSSR, který podle mnohých zavinil.

"Vedl jsem otevřenou a upřímnou politiku, politiku, která byla založená na demokracii, ne na krveprolití. Ale tohle všechno mě hodně stálo, to mi věřte," dodal poslední generální tajemník KSSS.

"Lekce z Berlínské zdi je, že nesmíme znovu rozdělovat svět. Musíme žít mírumilovně pospolu v evorpské domě se všemi jeho okny a dveřmi," uzavřel své zamyšlení Gorbačev, který zároveň upozornil, že v dobách studené války chyboval i Západ.

Ostře střežená Berlínská zeď rozdělovala německou metropoli téměř tři desetiletí. V pondělí uplyne dvacet let od chvíle, kdy východoněmecké autority povolily její otevření.

Bariéra oddělující Západní Berlín od území Německé demokratické republiky (NDR) vyrostla v ulicích města prakticky přes noc z 12. na 13. srpna 1961. K jejímu vztyčení došlo v období takzvané Berlínské krize, kdy proti sobě v ulicích Berlína stály tanky Sovětů a západních spojenců.

 

Související