Americká vláda vydala v rámci šrotovného z peněz daňových poplatníků za jeden navíc prodaný automobil 24.000 dolarů, čili asi 430.000 korun. Zjistila to analýza motoristické webové stránky Edmunds.com. Vládní příspěvek na jeden vůz sice činil v průměru jen 4000 dolarů, avšak téměř čtyři pětiny prodaných automobilů by se podle analýzy prodaly i bez šrotovného.

V rámci šrotovného, na které vláda dala tři miliardy dolarů, bylo celkem prodáno zhruba 690 000 vozů. Edmunds.com však na základě nákupů vozů, na něž se šrotovné nevztahovalo, spočítala, že bez šrotovného by se z tohoto počtu neprodalo jen 125 000 vozů. Tento počet vztažený ke třem miliardám USD dává 24 000 dolarů, což je prakticky celá průměrná cena nového automobilu koupeného v červenci a srpnu s vládní podporou výměnou za sešrotování starého vozu.

Analytik George Pipas z automobilky Ford Motor, která šrotovné důrazně podporovala, označil metodiku analýzy Edmunds.com za obecně správnou, uvedl však, že se míjí s podstatou věci. Účelem programu bylo podle něj nastartovat ekonomiku, což se údajně podařilo.

Pipas podle CNNMoney.com připouští, že šrotovné prodej vozů v září poškodilo, v říjnu však již odbyt roste. Podle šéfa Edmunds.com Jeremyho Anwyla by však říjnové prodeje byly bez šrotovného ještě lepší a celý automobilový sektor by začal v červenci postupně a bez náhlých skoků oživovat. Takto bude podle něj celý zbytek roku horší, než by byl bez šrotovného.

Vláda pochyby odmítá 

Vláda jakékoli pochyby o šrotovném odmítá a celý kontroverzní program označuje za "ohromně úspěšný". "Nemůže být pochyb, že program CARS přinesl automobilovým dealerům více obchodů v době, kdy potřebovali pomoci nejvíce," řekl CNN mluvčí ministerstva dopravy USA Bill Adams.

Uměle vyhnané prodeje automobilů ve třetím čtvrtletí výrazně přispěly k návratu americké ekonomiky k růstu po čtyřech čtvrtletích poklesu. Statistici spočítali příspěvek těchto prodejů k růstu na 1,7 procentního bodu, což je téměř polovina zjištěného růstu hrubého domácího produktu o 3,5 procenta. Ekonomové se však obávají, že bez vládní podpory bude další vývoj velmi nejistý.

Vysoký podíl krátkodobé vládní podpory na růstu HDP také naznačuje, že faktické oživení ekonomiky je zatím velmi slabé. Americký HDP totiž za posledních deset období ekonomického oživení rostl v prvním čtvrtletí po recesi v průměru o 5,8 procenta, konstatoval komentátor agentury Reuters James Pethokoukis.