Jako jediná bitevníky L-159 zatím využívá česká armáda, která si objednala přes 70 strojů, zdaleka je ale nepotřebuje všechny.

Dnes v poledne končí termín pro podávání přihlášek do největšího "jaderného tendru" na světě. Do této doby mohly čas podat svoji nabídku uchazeči o obří zakázku na dodávku nových jaderných reaktorů pro elektrárnu Temelín.

Vítěz soutěže získá příslib i na stavbu dalších reaktorů pro ČEZ, a tak se cena celého kontraktu bude pohybovat kolem 500 miliard korun. Tendr je tak vůbec největším v historii světové energetiky.

Šéfové ČEZ čekají, že se do soutěže může přihlásit až šest firem. Mezi očekávanými kandidáty jsou americký Westinghouse, ruský Atomstrojexport, francouzská Areva, japonské Mitsubishi, francouzsko-japonská Atmea, případně korejská KHNP.

Zatím žádná energetická firma na světě nevypsala soutěž o tak velkou zakázku, jako je dodávka nových jaderných reaktorů pro ČEZ. Ta hledá výrobce nejen pro dva nové bloky v Temelíně. Kromě něho plánuje až tři další reaktory - v Dukovanech a v plánovaných elektrárnách v cizině.

Vítěz nebude znám dřív než koncem roku 2011. Jenomže už teď obří projekt budí pozornost.

Má vůbec smysl stavět další temelínské bloky? Měly by ho stavět Američané, Rusové nebo někdo jiný? Bude výběr dodavatele politickou věcí nebo jen záležitostí čistě odbornou?

Na tyto a další otázky odpovídal odborník na jadernou energetiku Radek Škoda.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Aniž byste vzal v potaz již postavené bloky, kdo podle má nejlepší šance / možnosti na další bloky a případně i další jaderné elektrárny?
Radek Škoda
Dobré odpoledne, zdravím všechny čtenáře, děkuji za 1. otázku. Vzal bych v potaz jadernou bezpečnost a ekonomiku. Možná Vás překvapím, ale jaderná bezpečnost všech dnešních nových reaktorů je výtečná a srovnatelná. Tam bych rozdíl nehledal. Cena vyprodukované kilowatthodiny elektřiny, doba životnosti, cena a doba výstavby. To jsou ekonomické parametry, na které se zaměřím já. K jejich určení je potřeba znát stovky parametrů, které teď v ČEZu hledají v otevřených obálkách.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, abychom byli do budoucnosti energeticky soběstační, budeme potřebovat dostavbu Temelína? Vyvíjí se snad nějaká nová účinná technologie, jež by mohla nahradit tu z jádra? Nebo počítá se s jejím vývojem alespoň do budoucnosti? Děkuji za odpověď.
Radek Škoda
Dobrý den, pane Otčenášku, také myslím rád do budoucna. Temelín 3 by měl být připojen 2019, Temelín 4 2020, a to jsou optimistické odhady, když vše bude podle plánu. Všechny analýzy a scénáře ukazují, že bez tohoto nového výkonu bychom v té době museli elektřinu dovážet. Revoluční nové jaderné reaktory Generace 4 do té doby nebudou v provozu. Jaderná fúze je běh ještě na delší časovou trať, před 2030 rozhodně ne.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, zajímalo by mne, jak je na tom cena jaderné energie, zejména v porovnání s uhlím. Větrná a solární jsou nejdražší, jak je na tom tedy jádro?
Radek Škoda
Dobrý den, obecně je jaderná energie levnější než ta z fosilních zdrojů, tedy i uhlí. Vyšší pořizovací fixní náklady „jaderek“ ve srovnání např. s uhelnými elektrárnami jsou vyváženy malými provozními variabilními náklady, které jsou nižší. Například za dobu provozu jaderné elektrárny Dukovany se ta již dvakrát zaplatila. Situaci uhlí může v budoucnu ještě zhoršit daň za produkované CO2, to v jaderném zdroji nevzniká.
Čtenářský dotaz
Proč je třeba stavět další zdroje JE, když celý výkon JE Temelín jde od jeho výstavby na vývoz na export? Zdroj: ČEPS
Radek Škoda
Pane Bárto, dnes máte pravdu, ale za 10 let bude vše jinak, některé elektrárny se odstaví, spotřeba vzroste, viz 2. otázka.
Čtenářský dotaz
Dobry den chci se zeptat, jestli u nas prichazi v uvahu i vystavba jinych typu reaktoru nez stavajici VVER (jako napr mnozive reaktory typu BN x00 nebo superphenix, pripadne neco pokrocilejsiho)?
Radek Škoda
Bohužel ne, sám jsem fanda jiných typů než tlakovodních PWR reaktorů, ale ty jsou jediné přípustné do tendru. Ovšem je třeba říct, že PWR jsou dnes nejrozšířenější reaktory a jsou velmi bezpečné a ekonomické.
Čtenářský dotaz
Možná vám trošku pomůže 10 let stará tisková zpráva z ministerstva životního prostředí. I když teď už bude asi vše jinak, ale nic novějšího jsem nenašel. http://iris.env.cz/AIS/web-news.nsf/f896d23fe2b34882c1256e87005c6603/afe7ae3c5317fbd5c125674e004e20e6?OpenDocument
Radek Škoda
Zajímavý odkaz, zajímavé srovnání s dneškem. Bohužel teď nemám čas celý dokument pročíst. Mrkněte na můj blog, pokusím se k tomu vrátit.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, je nějaký posun v řešení otázky uskladnění odpadů vzniklých při výrobě jaderné energie? Je to z mého pohledu jediná "vada na kráse" výroby elektřiny z jádra. Vidíte Vy i jiná negativa, rizika? Děkuji za odpověď!
Radek Škoda
Jsou dvě cesty jak nakládat s použitým jaderným palivem. Ekologičtější je recyklace, více např. zde: http://blog.ihned.cz/c3-38400630-YSkoda_d-tridite-odpad-anebo-k-tomu-potrebujete-dominu-s-bicem , druhé je úložiště. Je třeba si též uvědomit, ze například 1000MWe reaktor (Temelín 1) rocně vyprodukujde cca 20 tun použitého paliva z nichž 600kg je nerecyklovatelný jaderný odpad.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, proč stavět nové bloky, když zde existuje nevyužitý potenciál v oblasti energetické efektivity? Připočteme-li k tomu množství elektrické energie, která je ročně vyvezena staví se projekt na nové reaktory v Temelíně nebo kdekoliv jinde jako drahá zbytečnost (která pomůže pouze ČEZ k vyšším ziskům) ..
Radek Škoda
Pane Sedláři, díry v efektivitě je třeba zalepovat, a to jak na straně výroby (letošní zvýšení účinnosti v Dukovanech), tak spotřeby. Bohužel žijeme v době, kdy tyto úspory nestačí pokrýt rozvoj společnosti. Stavba nových bloků je investice do vzdálenější budoucnosti, viz výše.
Čtenářský dotaz
Není zbytečné studovat jaderné inženýrství v dnešní době, kdy dochází k masivnímu vzestupu produkce čisté elektrické energie z obnovitelných zdrojů, a jaderná energetika je v zemích na západ od naší republiky na ústupu? Co může dělat takový "nezaměstnaný jaderný fyzik"? Kolik jaderných inženýrů ročně produkujete a kolik by jich bylo potřeba?
Radek Škoda
Možná Vás překvapím, ale osobně neznám žádného nezaměstaného jaderného fyzika. V dnešní době je jaderné inženýrství velmi lukrativní obor. Naši absolventi i po získání nejnižšího titulu bakalář, potřebném školení a projítí všech testů se mohou stát operátory v jaderných elektrárnách. Operátor primárního okruhu, tzv. primarista, si přijde na cca 50 000Kč měsíčně. A to jsou na začátku své kariéry. Vedoucí reaktorového bloku, tzv. VRB, si v platu nezadá s řediteli firem. Možnosti se otevírají dnes o mnoha firem, našich absolventů není mnoho a poptávka je veliká.
Čtenářský dotaz
Dobry den myskite si ze je misto zde v ceske republice pro postaveni jeste dvou dalsich jadernych elekraren krom temelinu a dukovan ?
Radek Škoda
Pane Kučero, místo bychom určitě měli, ale neočekávám tuto debatu před rokem 2025.
Čtenářský dotaz
Jak se díváte na zakladní slabiny jádra: 1) dosud na světě nebylo zprovozněno úložiště jaderného odpadu ani objeveno jiné řešení (přepracování je drahé, navíc MOX lze použít pouze omezeně) 2) cena JE je vysoká (cca 3200-4800 euro/kW) oproti OZE (cca 2000 euro/kW). 3) CR není schopná pokrýt potřebu uranu z vlastních zdrojů. tedy zvyšování podílu jádra je cestou rostoucí energetické závislosti - do roku 2021 na ruském jaderném palivu (a to stejně nevýhodné jako na ruském plynu) 4) provozovatelé jaderných elektráren neručí plně za škody vzniklé pri pripadne jaderno havarii. Praxe v zahranici je jina napr. v Nemecku ruci celym svym majetkem a pojisteni se pohybuje v realistictejsich radech nez v CR..
Radek Škoda
Pane Sedláku, Ad 1) MOX může být i levnější než UOX, například z jaderných zbraní. A zamýšlené reaktory by měly umožňovat použití paliva MOX. Úložiště je v Evropě licencováno ve Finsku, máte pravdu, není ještě v provozu. Ad 2) Nesouhlasím s Vámi, např EPR pro EDF stojí cca 2000 EUR/kWe. Ad 3) ČR má dnes zásoby uranu na více než 100 let, při zvýšení ceny uranu i na víc. Uran se ale dá koupit v mnoha zemích. Jaderné palivo se nakupuje ve 4 krocích: uranová ruda, konverze na UF6, obohacení o izotop U235 a fabrikace (výroba) palivových článků. Pouze poslední krok, fabrikace, je specifická pro každý tlakovodní reaktor, zbytek je stejný. Každý krok lze koupit u jiného dodavatele. Takže jediný „citlivý bod“ je fabrikace. Pokud budeme schopni tuto diverzifikovat, máme vyhráno. Obohacovat ani konvertovat v Česku neumíme, to budeme muset kupovat za hranicemi stejně. Ad 4) Pojištění je zajímavé téma na delší debatu mimo tento rozhovor, asi Vás překvapím, že náš školní reaktor VR1 v Praze je považován za jednoho z nejlepších klientů pojišťovny.
Čtenářský dotaz
co si myslite o napadu ze by zde postavila a provozovala jadernou elektranu ceska nebo zahranicni spolecnost ?
Radek Škoda
Tento nápad mně osobně přijde zajímavý; nevím, co na to řekne ČEZ a SÚJB :-)
Čtenářský dotaz
Dnes není dostatečně velká vůle, hlavně na komunální úrovni, stavět cokoliv, všichni se ohání a šermují ochranou přírody, ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o nechuť místních "mít to zrovna za barákem", a až panickou hrůzu z jednáních s tisícovkami majitelů pozemků. Jak se toto bude řešit, pokud se nepodaří např. projednat přes obecný odpor koridory pro nová vedení VVN a ostatní infrastrukturu, která je s novou, či dostavbou stávající JE neoddělitelně spojená?
Radek Škoda
Pane Halíku, Jistě referujete k mezinárodnímu problému NIMB (not in my background – nikoliv v mém sousedství). V Dukovanech je situace výtečná, v Temelíně je to výzva pro ČEZ. Co se týče pozemků a VVN, necítím se kompetentní odpovídat, to by spíše někdo z ČEPS.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, chtěl bych se zeptat je-li nějaká představa, kde se budou brát lidské zdroje na nové jaderné bloky? Má na to české školství, resp. celoživotní vzdělávání?
Radek Škoda
Pane Zlámale, díky za dotaz, v Česku je mnoho vysokých škol, kde lze studovat jaderné obory, tyto jsou sdruženy v asociaci CENEN. Mrkněte na WWW.CENEN.CZ . Například na naší katedře vychováváme, školíme a trénujeme jaderné inženýry na školním reaktoru VR-1 v Praze. Úlohy a experimenty, které poskytujeme, jsou srovnatelné, pokud ne lepší, než kdekoliv ve světě. O výchovu jaderných inženýrů v ČR se nebojím.
Čtenářský dotaz
Dobry den, neni tento projekt spise politicky nez ekonomicky. CEZ je ovladan politickymi stranami, manageri CEZ jsou v podstate jen urednici. Dale vidime snahy politiku se co nejvice blysknout pred verejnosti v obhajobe jaderne energetiky a take domaciho prumyslu coby mozneho dodavatele. Nebylo by nakonec lepsi pokud by dalsi JE stavela soukroma firma bez podpory statu? Podpora statu v tomto pripade BUDE, nebot jde o statni firmu, jejiz kapital byl vlozen statem.
Radek Škoda
Pevně věřím, stejně jako Vy, že rozhodnutí bude ekonomické. Bez podpory státu, aspoň morální, nepostavíte žádnou jadernou elektrárnu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, změnily se nějak odhady rostoucí poptávky po el. energii v souvislosti s finanční krizí?
Radek Škoda
Paní Šídlová, zdravím Vás do Temelína. Ano, letos klesla v ČR spotřeba elektřiny. Upravené scénáře jistě ČEZ má.
Čtenářský dotaz
Dobrý den Uvažuje se už v současnoti o stavbě třetí jaderné elektrárny? Jestli ano kde, zhruba od jakého roku a jaký by měla mít výkon?
Radek Škoda
Optimista očekává Temelín 3 v roce 2019, Temelín 4 v roce 2020, Jaslovské Bohunice v roce 2022 a Dukovany 5 v letech 2023 až 2025. Dále si netroufám odhadovat.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, chci se zeptat, zda by nebylo lepší místo rozšíření Temelína postavit další elektrárnu někde jinde? Je přece lepší mít více malých než jednu velkou. Navíc v jižních čechcách je relativně málo odběratelů el. energie i tepla oproti třeba Ostravsku...
Radek Škoda
V ekomonice fungují úspory z rozsahu, větší elektrárna vyrábí levněji. Stavba jaderné elektrárny velmi odvisí od lokality, nové se těžko hledá a licencuje. Ztráty přenosem závisejí na vzdálenosti a z tohoto pohledu je Česko malé, krásné.
Čtenářský dotaz
Je pravda, že lze roční výkon temelínu nahradit 2600 větrníky s výkonem 5GW/rok
Radek Škoda
S větrníky to není jednoduché, ke každé větrné elektrárně musí být v záloze zdroj, který lze připojit, pokud není zrovna „správně“ větrno, tedy ve zbylých 75-80 procentech. Když nefouká, nenahradíte jaderný zdroj ani miliónem větrníků. Více viz: http://blog.ihned.cz/c3-38657360-YSkoda_d-nemecky-vitr-do-nasich-plachet
Čtenářský dotaz
Co kdyby ČEZ investoval 500 miliard do vzdělávání a vědy (stát je přece hlavní akcionář). Mohl by založit prvotřídní Technologický Institut (jako třeba MIT v americe), zaplatit špičkové profesory z celého světa a pozvednout úroveň vzdělání a znalostní ekonomiky v ČR. Nedostatkem elektřiny nám hrozili již v roce 1992, a jaká je realita 17 let později???
Radek Škoda
Pane Vaněčku, výuka na našich vysokých školách je srovnatelná s tím, co zmiňujete. Mluvím o jaderných oborech. Jiné obory se necítím kompetentní komentovat. Prognózy jsou ošemetné téma, zvláště pokud se týkají budoucnosti. Pokud by vše ale vyšlo po roce 1992 naopak, bylo by to ještě horší, třeba bychom teď měli blackout a neseděli bychom na online rozhovoru.
Čtenářský dotaz
Dobry den, jaky je Vas nazor na v dnesni dobe siroce diskutovane male jaderne reaktory ( Small Modular Reactors)s vykonem do 100MWe a zda-li maji sanci se prosadit v energetice a teplarenstvi? Dekuji.
Radek Škoda
Pane Muchno, už jsem zmiňoval úspory z rozsahu. Větší jsou levnější na provoz. Ale v některých zemích jistě malé reaktory najdou svoje uplatnění. Například na naší katedře spolupracujeme s Jižní Afrikou na vysokoteplotním modulárním reaktoru PBMR.
Čtenářský dotaz
Ja bych mel dva dotazy. Za prve, zda se do nakladu na vystavbu, resp. ceny energie, pocitaji i naklady na demontaz a dekontaminaci elektrarny po jejim doslouzeni. Aby to nedopadlo tak, ze az doslouzi nechtel CEZ dalsi stovky miliard z dani na likvidaci. A za druhe - jestlize jsou ceny urcovany nikoliv podle domaciho, ale podle svetoveho trhu, proc maji lide elektrarnu chtit? Financne je to vyjde na stejno, jestli stoji u nas nebo se dovazi a v pripade dovozu alespon nehyzdi krajinu :-) Chapal bych, kdyby pri prebytku domaci produkce se i pro nase uzivatele cena snizila. Ale takto? (energeticka nezavislost atp. je mi jasna, jde mi ciste o financni duvody pro obcana) Dekuji
Radek Škoda
Pane Kalisto, Ad 1) Ano. během provozu jaderných reaktorů je tvořen tvz. Jaderný účet, ten spravuje státní správa a na něj ČEZ nemůže. Vyřazování z provozu je samozřejmě součást ekonomických analýz. Ad 2) za 10 let nemusí být od koho dovážet, podívejte se kolem nás: Rakousko, Slovensko, Maďarsko dovážejí. Kdo by exportoval k nám?
Čtenářský dotaz
Dobrý den. V současnosti se hovoží o ekonomice, krizi a efektivních investicích, myslíte si že je efektivní dostavět temelín, pokud leze stejného výkonu dosáhnout větníky se stejným výkonem a 5x nižší cenou? Výpočet : 13 000 000 000 000(temelín za rok dodá)-13TW / 5 000 000 000 -5GW(větrník dodá )=2600 větrníků 2600* 40 mil kč(1,6 mil euro)=104 000 000 000- 104 milard - temelín bude stát 500 milard 5x tolik 2600*5=10 tis větrníků 4*tolik energie za rok.
Radek Škoda
Pane Zbudile, co budete dělat když přestane foukat vítr a Vám na záchodě zhasne světlo? Větrníky jsou dobrý doplňkový zdroj do soustavy, ale nemohou být použity pro základní zatížení.
Čtenářský dotaz
Jak je to s bezpečností jaderných elektráren? Došlo ve světě k nějakým závažným haváriím po Černobylu? Jakými novými bezpečnostními prvky a technologiemi na havárie jaderné inženýrství reagovalo?
Radek Škoda
Pani Rezková, předně: Černobyl byl kanálový varný reaktor moderovaný grafitem, úplně jiný typ reaktoru než co máme, či zamýšlíme postavit. Je pravda, že po Černobylu došlo k revoluci v bezpečnosti, a proto k závažným haváriím pak nedošlo. V Česku se bude stavět tlakovodní reaktor, zádné kanály, žádný grafit, žádný var. A navíc bezpečnost těchto reaktorů se stále zlepšuje, mají nové systémy ochrany, vyšší vyhoření, tedy využití jaderného paliva, lepší koeficienty využití. Pokud například stávající reaktory mají pravděpodobnost poškození aktivní zóny 1 ku 10 000 ročně, nové reaktory mají i 1 ku 100 000 000 za jeden rok. K tomu přispívají nové systémy jako: dvojitý kontejnment, lapač roztavené aktivní zóny, zvýšení redundance, zálohování.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, podle aktualizace SEK by se do roku 2030 měl zvětšit podíl JE na více jak 53% (ze současných 32%), považujete to za reálné? Jaký podíl jaderné energetiky považujete vy osobně za nejvýhodnější (z co možná nejvíce hledisek)? Děkuji.
Radek Škoda
Pane Nový, jak říkáte, dnes máme 30% elektřiny z jádra. Francie má skoro 80% a již musejí síť regulovat jadernými elektrárnami. Osobně si myslím, že 50-60% je optimálních.
Čtenářský dotaz
Viděl se dokument na Z1 a tam řikali že větrník dodává energii i když vlastně nefouká, Přesto ročně je schopen dodat stejně jako temelín, přesto temelín má odstávky výkon se dá nahradit ostatními již existující zdroji proč je takové nevole stavět je tady, když v neměcku a v usa vznikají ohromné větrné a solární farmy. Je to jen nechutí to zde stavět. Nemůžu v budoucnu temelín stáhnout českou ekokomiku pokud by se vyskytli takové problémy které by znemožnili provoz, různého rázu, pokud se podívám na anomáli prostředí která se projevila ve strašicích znamenalo by to pro reaktor totální skázu. pokud tozpůsobuje vysokofrekveční vlnění.
Radek Škoda
Kdyby větrník dodával elektřinu i když nefouká, hned si ho dám do garáže. Již jsem odpovídal panu Zbudilovi. Obdobné argumenty platí i pro solární elektrárny, vývoj fotovoltaiky jde ale dnes hodně dopředu. Určitě ho budu sledovat.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, co si myslíte on cca. půl roku starém nápadu Jablonce n/ Nisou o výstavbě jaderně-energetického modulu Hyperion pro dodej tepla (a tím snížení tamějších poměrně hodně vysokých cen za GJ dodaného tepla). Tenkrát se k tomu poměrně hodně negativně vyjádřila předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Děkuji a zdravím. P. Malý
Radek Škoda
Pane Malý, využití tepla z jaderných reaktorů na vytápění je rozhodně dobrý nápad. Viz Týn a Temelín či dnes diskutované Brno a Dukovany. Pro tlakovodní reaktory jde na výrobu elektřiny totiž jen třetina výkonu, dvě třetiny je teplo, které se tak dá využít. Co se týče firmy Hyperion: Shodou okolností jsem s nimi a jejich jabloneckým nápadem přišel do styku. V té době měla firma 7, tedy slovy sedm, zaměstnanců. Nevím, co si o tom myslí dr. Drábová, já jsem se s nimi od té doby nabavil a přeji jim hodně zdaru v jejich podnikání. Omlouvám se za malý výpadek naší ČVUT sítě v Tróji a tím 30 minutovou prodlevu. Děkuji vám všem za dotazy; loučím se a přeji příjemný víkend. RŠ
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru