Ve Spojených státech zřejmě tento týden představí přísnější pravidla pro systémově důležité finanční instituce. Jde například o banky, jež jsou příliš "velké na to, než aby mohly padnout". Napříště by také vláda chtěla mít více pravomocí v situacích, kdy by podobně jako loni na podzim hrozil kolaps celého finančního systému, protože se do problémů dostaly klíčové banky. Vláda tehdy do nich musela "nalít" stovky miliard dolarů.

Podle zdrojů televizní stanice CNBC by změny, jež ministerstvo financí přichystalo s vlivným předsedou výboru pro finanční služby Sněmovny reprezentantů Barneym Frankem, měly přinést větší ochranu daňovým poplatníkům. Řadu z nich totiž pobouřily náklady, jež americká vláda kvůli krizi vynaložila na záchranu soukromých firem.

Informaci o chystané změně zákonů tento týden přinesl deník The New York Times. Podle něj by vláda napříště měla mít možnost převzít problémové finanční instituce anebo se zbavit jejich vedení i akcionářů. Stanice CNBC pak uvedla, že by vládní úředníci při záchraně velkých finančních institucí mohli i diktovat podmínky jejich věřitelům.

Vláda by prý také měla mít možnost tyto velké firmy rozdělit. Podle některých ekonomů je totiž hlavním problémem velikost těchto finančních institucí. Jsou si prý vědomy toho, že je vláda kvůli jejich významu nenechá padnout, a proto více riskují.

Zvýší nároky i Bílý dům

Bílý dům také na finanční firmy, jejichž osud je důležitý pro celé hospodářství, plánuje zvýšit nároky. Měly by mít vyšší kapitálové rezervy a mělo by pro ně také být těžší zadlužovat se vysoko nad hodnotu svých aktiv. Americká administrativa prý také chce, aby banky měly připravený veřejně známý plán, jak se rozdělit, pokud se dostanou do potíží. Podle některých zástupců amerického finančního sektoru by v něm ale tak přísná pravidla zvýšila nejistotu.

"Tyto změny uvalí tržní disciplínu na největší a nejpropojenější firmy," řekl nicméně deníku The New York Times Michael S. Barr z ministerstva financí. Problémové banky by podle něj napříště neměli kontrolovat věřitelé, ale vláda. Podle současných zákonů má vláda při záchraně velkých bank, jako byla třeba Lehman Brothers, jejíž krach se považuje za počátek loňské finanční krize, svázané ruce.

Podle The New York Times jsou nová opatření důležitá i kvůli tomu, že finanční trh ve Spojených státech je po krizi ještě více koncentrovaný než předtím. Guvernér americké centrální banky například minulý týden uvedl, že největší finanční instituce by se měly zbavit svých rizikovějších poboček, aby se omezilo nebezpečí, jež představují pro celý systém. Takto drastické kroky ale americká administrativa dosud odmítala.

Chystané úpravy by také měly změnit roli americké centrální banky v regulaci finančních trhů. Fed totiž čelí kritice, že finanční krizi nezvládl. Americká centrální banka by napříště podle stanice CNBC měla při záchraně systémově důležitých finančních institucí mít menší slovo než dosud. Část její úlohy by měla převzít speciální rada vytvořená z několika regulačních úřadů, již v současné době tvoří zástupci ministerstva financí, Federální společnosti pro pojištění vkladů (FDIC) a Fedu. Složení rady by se měnit nemělo.

Frank by měl oficiálně změny zákonů představit ještě tento týden. Podle dosavadních informací amerických médií prý mají návrhy podporu jak mezi demokraty, tak mezi republikány.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru