Většina Evropy se vrací v neděli 25. října opět jako každoročně touto dobou k astronomickému času. Lidé si mohli přispat, protože se jim noc prodloužila o hodinu. Ve 3:00 středoevropského letního času se totiž měření času vrátilo o 60 minut zpět na 2:00 času středoevropského. V následujících dnech se bude o hodinu dříve rozednívat a naopak o hodinu dříve stmívat.
Změnu času tradičně pocítili cestující dálkových vlaků Českých drah. Patnáct souprav totiž ve stanici, ze které měly odjíždět podle jízdního řádu po druhé hodině ranní, čekalo hodinu, aby nenabraly šedesátiminutový náskok.
Přechod na letní čas má řadu odpůrců. Jejich nejčastějším argumentem je, že časový posun působí mnoha lidem zdravotní potíže. Rakouští odborníci zjistili, že po této změně stoupne počet nehod i sebevražd. Čeští psychiatři ale tvrdí, že přechod na letní čas naprosté většině lidí nevadí. Dle nich přeladění vnitřních hodin trvá jen několik dní.
Nejznámější český bojovník proti letnímu času letos zemřel
Česko nejznámějšího bojovníka proti letnímu času ztratilo. Byl to pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku, který koncem letošního léta zemřel. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v době první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976).
Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
S nápadem zavést letní čas přišel zřejmě jako první Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 poukázal na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Dnešní energetikové ale tvrdí, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mění se jen doba zatížení přenosové soustavy.
Mnohem větší vliv na spotřebu energie má počasí. Střídání letního a takzvaného zimního času se přesto dodržuje nejen ve všech státech Evropské unie, ale i ve většině zemí světa.
