Vysvětlivky

Průmyslové zboží - osobní auta a motocykly, nábytek, bílá technika, elektrospotřebiče, televize, hračky, klenoty, jízdní kola apod.

Služby - služby spojené s bydlením, dopravní služby, zdravotní a sociální služby, osobní služby, rekreace apod.

Platby - daně, pojištění, splátky půjček, koupě nemovitosti, herny, loterie, potřeby pro domácí zvířata, veterinární a ostatní služby apod.

Průměrná rodina v dnešní době každý měsíc nejvíce utratí za služby včetně bydlení a nákladů s ním spojených, což spolyká zhruba třetinu peněžních vydání. Ještě počátkem 90. let minulého století byl podíl výdajů za služby zhruba poloviční a domácnosti musely daleko největší část svých peněz vynakládat na pořízení průmyslového zboží, tedy například aut a motocyklů, nábytku, bílé techniky a televizí, vyplývá to z podkladů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Za změnami ve výdajích je podle analytiků totální přeměna českého hospodářství z centrálně řízeného na tržně orientované a také překotný vývoj globální ekonomiky. "Asi nejviditelnější změnou ve spotřebních výdajích je zdvojnásobení podílu za služby. To je dáno nejen někdejším potlačováním sektoru služeb ve prospěch výrobních oborů, ale také prudkým rozmachem nových typů služeb," uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Za průmyslové zboží rodiny měsíčně před dvaceti lety v průměru vynakládaly téměř 40 procent příjmů. Průměrná čistá mzda činila v roce 1989 zhruba 2500 korun, nyní je to zhruba 18.000 korun. Osobní auto Škoda vyšlo před 20 lety na 84.600 korun, téměř 34 měsíčních platů. Jeho loňskou cenu statistici vyčíslili na 280.000 korun, tedy přibližně 16 platů.

Dostupnost kvalitního zboží je stěží porovnatelná. Před revolucí v roce 1989 bylo možná obtížnější vysněné osobní auto nebo ledničku vůbec sehnat, než nastřádat z nízkých platů potřebnou sumu. Nyní lze obstarat nákup za pár minut přes internetový obchod a peníze si půjčit.

Potraviny - ani ne čtvrtina rodinného rozpočtu

Druhým největším zatížením rodinných rozpočtů byly před dvěma dekádami potraviny a náklady na stravování s více než 30procentním podílem, nyní tvoří ani ne čtvrtinu. Podíl průmyslového zboží na spotřebě klesá ke 30 procentům. Na významu naopak nabývají platby, kam patří vedle daní a pojištění například také investování a splátky půjček a úvěrů.

198919992008
Potraviny, nápoje a veřejné stravování33,92723,3
Průmyslové zboží39,733,230,9
Služby17,82933,2
Platby a jiné výdaje8,610,812,6

Pokud Češi chtěli před dvaceti lety spořit, měli snadné rozhodování. Ke spoření sloužily vkladní knížky v jediné instituci. "Nejrizikovějším finančním produktem byla výherní vkladní knížka, na které se dal 'vyhrát' o něco větší úrok než na běžné vkladní knížce," vzpomínal analytik firmy AWD ČR Tomáš Rampula. První alternativní spořící produkt - bankovní dluhopis - byl vydaný až v roce 1990, doplnil Sobíšek.

Vyšší zadluženost obyvatelstva

Nyní jsou investiční možnosti nepřeberné, ale Češi jsou stále na rozdíl od obyvatel západních zemí konzervativní a většinu volných peněz drží v bankách a stavebních spořitelnách. Dlouhodobě se sice připravují o vyšší výnosy, ale na druhou stranu je to ochrana před krizemi na finančních trzích.

V současné době je na bankovních vkladech podle Rampuly zhruba 59 procent finančních investic domácností. Například v penzijních fondech je to 7,5 procenta, v pojišťovnách desetina a v cenných papírech, včetně podílových fondů, 18 procent. "Podíl bankovních vkladů bude nadále čím dál menší a poroste význam všech ostatních finančních nástrojů," předpovídá Rampula.

Celková zadluženost obyvatelstva byla dříve výrazně nižší. Existovaly jen úvěry spotřebního charakteru jako takzvané novomanželské půjčky, uvedl Sobíšek. Zadlužování domácností nabralo na tempu v posledních letech. Podle ČSÚ tvořily půjčky obyvatelstvu v roce 1997 jen 8,3 procenta objemu úspor v bankách, ale v roce 2007 už to bylo přes 60 procent. Dluhová past českým domácnostem sice zatím nehrozí, ale počty rodin, kterým dluhy přerostly přes hlavu, neustále rostou. Podíl nesplácených úvěrů domácností na celkovém objemu úvěrů může podle odhadů České národní banky v roce 2010 vzrůst na šest až sedm procent.

Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru