Česká republika se aktivně připravujeme na plynovou krizi. Hrozí, že se kohouty ruských plynovodů stejně jako letos zimě uzavřou. Vláda proto na své pondělní schůzi schválila zprávu o připravenosti ČR předloženou ministerstvy zahraničí, vnitra a průmyslu a obchodu.
"Vývoj mezinárodní situace bych si nedovolil podcenit," řekl po zasedání kabinetu premiér Jan Fischer. Také podle předsedy ODS Mirka Topolánka je hrozba opakované krize poměrně vysoká. "My nemáme žádný nástroj, jak ji zastavit, jak ji eliminovat," dodal bývalý předseda vlády.
Letos v listopadu se proto uskuteční "cvičení", které vyzkouší připravenost země na možné nové přerušení dodávek plynu. Týkat se bude hlavně velkých firem a dalších významných subjektů, řekl po schůzi vlády ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský.
Až 3,5 milionu lidí bez tepla
Případnou dlouhododbou krizi by podle katastrofického scénáře na vlastní kůži pocítily miliony Čechů. Vyplývá to z informací serveru Aktuálně.cz, který má schválenou vládní zprávu k dispozici. Podle dokumentu by Česko vydrželo bez dodávek ruského plynu při chladném počasí maximálně měsíc.
"Poté bude muset razantně začít odpojovat velkoodběratele a až 3,5 milionu lidí může být zasaženo odstávkou tepla," citoval server ze zprávy. "Bez tepla budou celá velká sídliště například v Praze, Opavě, Děčíně, Jihlavě a jinde."
Aktuálně.cz dále upozorňuje na fakt, že na plynu je závislých napříkald 60 procent významných zdravotnických subjektů, ale také 70 procent budov pro hasiče, policisty a záchrannou službu je vytápěno plynem. Délka krize bude přímo úměrná přírodním podmínkám. Při velkých mrazech mohou zásoby dojít za 14 dní, při teplotách kolem bodu mrazu vydrží i měsíc a půl.
Předzvěst zimní plynové krize? Z Ukrajiny neproudí ropa do střední Evropy - čtěte ZDE
Od ledna hrozí další plynová krize. Ukrajina nemůže zaručit tranzit z Ruska - čtěte ZDE
Čtyři nové zásobníky
Vládou chystaná dlouhodobá opatření předcházející výpadkům v dodávkách plynu budou podle šéfa kabinetu až součástí debaty o aktualizované státní energetické koncepci. I tak je podle ministra Tošovského v současné době připravená výstavba čtyř nových zásobníků plynu.
Podzemní zásobníky obsahují přibližně třetinu tuzemské roční spotřeby plynu. V současnosti v nich skladují převážně obchodníci podnikající na českém trhu s plynem.
Plynárenské společnosti mají podle ministra průmyslu v současnosti z Ruska smluvně zajištěno dostatek plynu. Riziko prý pochází jen z nutnosti přepravovat plyn přes území třetích států. Právě spor o platby za plyn mezi Ruskem a Ukrajinou vedl letos v lednu k zastavení dodávek, které zasáhlo řadu evropských států.
Ministerstvo průmyslu nevylučuje ani zavedení státních hmotných rezerv zemního plynu, jako je tomu v případě ropy. Pozitivní dopad na zajištění bezpečnosti dodávek by vytvoření rezerv mělo prý ale jen tehdy, pokud by rezervy byly vytvořeny nad úrovní stávajících komerčních zásob plynu. Užití rezerv by bylo možné jen v předem definovaných, netržních situacích, jako je například úplné zastavení dodávek ze zahraničí nebo teroristický útok.
