Hospodářské noviny již popáté vyhlásily žebříček nejlepších manažerek v Česku. V anketě o 25 žen českého byznysu zvítězila Muriel Anton, předsedkyně představenstva a generální ředitelka Vodafone. Na druhém místě se umístila šéfka české pobočky Ernst & Young Magdaléna Součková a bronz získala první dáma české advokacie Vladimíra Glotzová.
Další informace o výsledcích soutěže, profilech nejlepších manažerek, obsáhlý rozhovor s vítězkou a další témata o ženách ve vedení českého i světového byznysu naleznete v úterý ve speciální příloze Hospodářských novin.
Na vrcholových pozicích managementu rozdíly v platech nejsou
Statistiky mluví jasně - najít dobrou práci a hodně v ní vydělávat mají české ženy stále těžší než muži. Podle průzkumu společnosti Merces se mzdy žen a mužů mladších 24 let liší o pětinu a s přibývajícím věkem se rozdíl v platech ještě zvětšuje. Zatímco čtyřicetiletí muži berou v průměru 27 tisíc, stejně staré ženy si odnášejí jen necelých 17 tisíc.
"Platové rozdíly mezi muži a ženami se bohužel ani postupem času příliš nezmenšují. Vysoké rozdíly na stejné pozici existují zejména u vysokoškolsky vzdělaných lidí,“ říká Jana Smiggels Kavková z občanského sdružení Fórum 50%.
V top managementu je však situace jiná a i pětadvacítka žen, které českému byznysu dominují, si ohledně výše platů se svými kolegy v ničem nezadá.
Manažerky znají svou cenu
"Za 13 let své praxe jsem se setkal s desítkami převážně zahraničních firem a poznal zblízka řadu firemních kultur. Ani v jedné z těchto firem jsem se nesetkal s tím, že by ženám na vrcholných pozicích zaměstnavatel nabízel nižší plat než mužům. Původní nabídka byla vždy stejná pro všechny kandidáty na danou pozici,“ říká headhunter Tomáš Kubálek ze společnosti Korn/ Ferry International.
Stejnou zkušenost má i jeho kolegyně Hana Navarová ze společnosti Neumann Partners. "Myslím, že rozdíly existují spíše u nemanažerských platů,“ říká Navarová.
HN se snažily nejlépe placeným tuzemským ženám podívat "na zoubek“. Ti, kteří jim ke statisícovým smlouvám pomáhají, jsou však na jména skoupí. "Já osobně jsem se u českých manažerek setkala s platovým rozpětím 200 000 až 300 000 korun, složeném ze základního platu a bonusových složek,“ říká Navarová.
Ani tato suma však nemusí být top. "Vím o manažerce v korporaci, která má 350 000,“ dodává Petr Žídek ze společnosti Top Recruitment.
Na úrovni nižšího managementu však už rozdíly jsou, a to zejména v "nekorporátně“ orientovaných společnostech. Obchodní manažerky berou 29 000 korun, ale manažeři na stejných pozicích 36 500 korun.
Nižší pozice pod cenou
"Z mých osobních zkušeností mohu potvrdit, že ve středním managementu jsou ženy obecně skromnější a flexibilnější co se týče platových požadavků. Ženy ve vrcholovém managementu dobře znají svou cenu,“ říká Žídek.
A průzkumy platových žebříčků mu dávají za pravdu. PR manažerky si odnášejí o pět tisíc korun méně než jejich kolegové a čím níže ve firmě sestupujeme, tím se rozdíly prohlubují.
Zatímco administrativní pracovník - muž - má podle serveru Merces průměrný plat 21 850 korun, stejná pozice obsazená ženou je hodnocena pouze 17 600 korunami. Prodavačky pak mají v průměru o pět a půl tisíce méně.
O tom, že odvedená práce žen stále není hodnocena shodně jako práce mužů. Podstatným důvodem je i skutečnost, že ženy preferují v zaměstnání stálost, takže nestřídají místa tak často jako muži. Z rodinných důvodů pak upřednostňují osmihodinovou pracovní dobu a vyhýbají se přesčasům a obchodním cestám.
Rozdíly jsou v celé Evropě
Tato situace se však netýká jen Česka. Ženy mají nižší platy než muži i v jiných zemích Evropy. Zatímco v Česku podle nedávných průzkumů společnosti Anderson Willinger ženy vydělávají o 23,6 procent méně než muži, v celé Evropské unii je to průměrně o 17,4 procenta méně.
Nedávno například vyplulo na povrch, že i v londýnské City berou manažerky na hůl - v britském finančním sektoru dostávají na bonusech o 80 procent méně než jejich kolegové.
V některých zemích však mzdové rozdíly zakazuje přímo zákon. Například francouzské společnosti podléhají každoročnímu auditu, který prověřuje případné nesrovnalosti v platech podle pohlaví.
