Strach z Ruska byl až dosud jedním z hlavních argumentů, proč podporovat rozvoj jaderné energetiky. Měli bychom rozšířit Temelín, obnovit těžbu uranu, modernizovat Dukovany a přemýšlet o další atomové elektrárně - vždyť to je jediná alternativa, jak se vyhnout vzrůstající závislosti na ruské ropě a plynu.

Jenže Rusko si nejspíš nebude chtít nechat uniknout ani tuhle oblast. Ve hře jsou obrovské peníze a ty ruským energetickým firmám, jejichž expanzi navíc podporuje stát, rozhodně nechybějí.

Přitažlivý Temelín

Návrh nové Státní energetické koncepce, kterou v úterý oficiálně představí ministr průmyslu a kterou by měla ještě do konce roku schválit vláda, počítá s tím, že uran bude hlavní osou české energetiky. Do tohoto oboru se u nás v příštích letech budou investovat stamiliardy korun. 

Předchozí vlády počítaly s tím, že domácí těžba uranu skončí, jakmile se dotěží rozpracovaná ložiska. Podle návrhu nové energetické strategie státu, který mají HN k dispozici, by však těžba měla pokračovat, což má zemi "zajistit posílení energetické bezpečnosti, soběstačnosti a udržení dovozní závislosti na přijatelné úrovni".

Podle návrhu má stát vytvořit podmínky pro "prodloužení životnosti existujících jaderných bloků na 50 až 60 let". To znamená nejen dostavět dva nové bloky v Temelíně, ale také kompletně zmodernizovat dukovanskou elektrárnu.

ČEZ už vyhlásil tendr na dodavatele "nového" Temelína. Jeho vítězi se otevřou dveře k dalším podobným zakázkám, protože ČEZ se chystá stavět další identické bloky později také v Dukovanech, na Slovensku či na Balkáně. Proto je o kontrakt obrovský zájem, rády by se na něm podílely firmy jako americký Westinghouse, francouzská Areva či japonské Mitsubishi.

Dodavatele ČEZ vybere nejdříve za dva roky, už dnes je ale za největšího favorita pokládán ruský Rosatom, který bude schopen díky garancím ruské vlády nabídnout zřejmě lepší cenové podmínky než jeho konkurenti.

Rusové na tahu

Temelín a Dukovany ovšem představují lákadlo také pro dodavatele jaderného paliva. O zásobování českých elektráren se zatím dělí americký Westinghouse, který prodává palivo Temelínu, s ruským Tvelem - ten má do roku 2018 kontrakt v Dukovanech.

Před časem se ČEZ dohodl na novém kontraktu pro temelínskou elektrárnu rovněž s ruským Tvelem - přispěl k tomu zřejmě i fakt, že americké palivové články se dlouho po spuštění Temelína nedařilo pro provoz v české elektrárně vhodně upravovat. V reaktoru se deformovaly, bylo je třeba častěji vyměňovat, výkon elektrárny byl dlouho po jejím spuštění zbytečně nízký.

I rozjezdové potíže s americkým palivem v ruském jaderném reaktoru, kterým je Temelín vybaven, zřejmě přispěly k tomu, že od příštího roku bude po celých deset let dodávat palivo pro Temelín ruský Tvel. Dodavatel se bude měnit paradoxně krátce poté, co se po letitém úsilí podařilo problém s americkým palivem technicky vyřešit.

Marketingový efekt

Za pár let se ale začne jednat o dalších kontraktech na dodávky paliva pro nové temelínské, případně dukovanské bloky a Tvel nepochybně udělá vše pro to, aby i tyto obchody získal pro sebe. Vybudování závodu na výrobu palivových článků v Česku by pro to ruské firmě mělo připravit pozice.

"Pokud by u nás Tvel závod na palivové články opravdu postavil, rozhodně to neznamená, že bychom pak automaticky brali palivo v budoucnu už vždycky jen od něj - pořád si budeme vybírat z nabídek i dalších výrobců, jako je Westinghouse či Areva," říká manažer ČEZ Vladimír Hlavinka, podle něhož o stavbu zpracovatelských závodů co nejblíže svým odběratelům usilují dnes všichni světoví výrobci.

"Výroba v Česku by ale měla pro Tvel při jeho jednáních o nových evropských kontraktech určitý marketingový efekt," připomíná náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner.

Jak velkou investici pro Tvel by nový závod v Česku představoval, není zatím jasné. "Nejde o nijak ohromný provoz, směstnal by se do haly o velikosti prodejny Makra. Šlo by v podstatě o vysoce sofistikovanou strojírenskou výrobu, na které by pracovalo několik stovek lidí," vysvětluje Hlavinka.

Tvel má dnes podobné továrny dvě - ve městě Elektrostal u Moskvy a v uralském Novorosijsku. O stavbě zahraničního závodu dosud uvažoval hlavně na Ukrajině, kde zároveň jedná jeho ruský mateřský holding Rosatom o budoucích podmínkách dodávek jaderného paliva.

Ruský nátlak v praxi

Jak píše ruský internetový server liga.net, jednání mezi ruskou a ukrajinskou stranou se ale nedávno zadrhla. Orientace na české partnery a jednání o stavbě nového závodu Tvelu v Česku jsou podle serveru "jednou z variant nátlaku na Ukrajinu" při těchto jednáních. Nátlakových prostředků v boji o podmínky nové dodavatelské smlouvy má prý Rosatom v záloze víc - včetně pozastavení dodávek paliva pro ukrajinské elektrárny po roce 2011 či hrozby zastavení výkupu ukrajinského uranového koncentrátu.

K těmto zbraním ale sahají ruské firmy běžně. Příkladem může být lednová energetická krize, která byla způsobena zastavením ruských dodávek plynu na Ukrajinu, či potíže litevské rafinerie Mažeikiu. Tu proti vůli Rusů koupil polský PKN Orlen a firma od té doby čelí potížím s ruskými dodávkami nafty.

I tyto zkušenosti ukazují, že přílišná závislost na ruských dodávkách přestavuje riziko, které by čeští investoři měli při tvorbě energetické strategie brát v úvahu.

Rusové a český atom

2010
Firma Tvel ovládaná ruským státem vystřídá americký Westinghouse jako výhradní dodavatel jaderného paliva
pro Temelín.

2011
Rozhodne se o generálním dodavateli pro dostavbu Temelína, favoritem je ruský státem ovládaný holding Rosatom.

2018
Vyprší dlouhodobý kontrakt ruského Tvelu na dodávky pro jadernou elektrárnu Dukovany, Tvel ale jistě bude usilovat o jeho obnovení.

Související