Novými nositeli Nobelovy ceny za ekonomii se pro rok 2009 stali američtí ekonomové Elinor Ostromová za práci o veřejných zdrojích a Oliver E. Williamson za teorii řešení firemních konfliktů. Ostromová je první ženou, která cenu za ekonomii od jejího založení v roce 1968 obdržela.
Ostromová byla oceněna za příspěvek k otázce veřejných zdrojů a společného majetku, protože ukázala, jak lze společný majetek výhodně spravovat v rámci sdružení uživatelů. Zpochybnila tak převládající názor, podle něhož je veřejné zdroje nutno buď podřídit centrálním autoritám, nebo zprivatizovat.
Williamson pracoval zejména v oboru transakčních nákladů a ocenění dostal za teorii, v níž firmy slouží jako struktury pro řešení konfliktu. Zjistil, v jakých případech roste ochota ekonomických subjektů vést své transakce v hranicích firmy.
"Během posledních třiceti let se výzkumy a příspěvky o ekonomickém řízení a ekonomických zdrojích posunuly z okrajové vědy do popředí vědecké pozornosti," uvedl výbor.V minulém roce dostal cenu americký ekonom a publicista Paul Krugman z Princetownské univerzity za analýzu vzorců obchodu a umísťování ekonomických aktivit. Švédská akademie věd tehdy ocenila zejména jeho teorii příčin celosvětové urbanizace.
PŘEHLEDNĚ: Kdo letos dostal Nobelovu cenu
CENA ZA MÍR: Překvapivě Barack Obama - čtěte ZDE
CENA ZA FYZIKU: Tři vědci za optická vlákna a snímače CCD - čtěte ZDE
CENA ZA CHEMII: Trojice vědců za výzkum ribozómů - čtěte ZDE
CENA ZA LITERATURU: Německá spisovatelka Herta Müllerová - čtěte ZDE
CENA ZA MEDICÍNU: Virologové vyzkoumali proč buňky nestárnou - čtěte ZDE
Nobelova cena za ekonomii byla ustavena v roce 1968 švédskou centrální bankou a nepatří mezi pět původních cen určených poslední vůlí vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Stejně jako u ostatních cen je Nobelova cena za ekonomii spojena finanční odměna deset milionů švédských korun (asi 26 milionů Kč). Naprostou většinu cen za ekonomii získali američtí ekonomové.