Hledání práce v Česku: Krize teprve začíná

Třináct lidí na jedno volné místo. To je dosavadní skóre ekonomické krize v Česku. Po letech, kdy firmy musely přeplácet lidi jen proto, aby k nim nastoupili, přišlo tvrdé vystřízlivění, které vrátilo trh práce o deset let zpátky. Jen od začátku roku přišlo o práci sto tisíc lidí.

Úřady práce se navíc musí připravit na konec roku, kdy by měla začít druhá vlna propouštění. "Očekáváme, že v nejbližším období poroste počet dlouhodobě nezaměstnaných, a to zejména žen s dětmi, padesátníků a absolventů bez praxe," říká Jaroslav Mikšaník z olomouckého úřadu práce.

Nezaměstnanost se tak na konci roku může přiblížit magické hranici deseti procent. "Dobíhají hromadná propouštění. Řada firem stále uplatňuje takzvanou částečnou nezaměstnanost - je to přes 4500 lidí," říká mluvčí ostravského úřadu práce Svatava Baďurová a dodává, že na konci roku by se nezaměstnanost v regionu mohla zvednout o další procento - na 12,7 procenta. Podíl na tom bude mít kromě jiného i ukončení sezonních prací.

Krize si nevybírá

Ohroženy jsou však všechny regiony. Na konci měsíce končí například výpovědní lhůta tisícovce zaměstnanců zličínského Siemensu, do poloviny příštího roku také skončí více než šest set lidí v továrně potravinářského Unileveru. Propouštět se chystají i stavaři ve Skansce nebo finančníci z ING. "Nejsme teď schopni říct, kolik přesně lidí přijde o místo. Propouštění ale nepřesáhne čtyřicet procent zaměstnanců," říká mluvčí firmy Alexandra Gjurič.

Další dynamiku krize potvrzují i zaměstnavatelé z průmyslu. Podle Svazu průmyslu a dopravy počítá zhruba dvě třetiny firem ve druhé polovině roku s propouštěním.

"Do konce roku lze očekávat další zhoršení situace na trhu práce, která reaguje na vývoj průmyslu a přetrvávající nedostatek zakázek se zpožděním," tvrdí mluvčí svazu Milan Mostýn a dodává, že kritická bude podle něj situace zejména v zimních měsících. Automobilový průmysl už ale není jediným oborem, kde se propouští. "Se zpožděním se nepříznivá situace šíří do dalších sektorů, jako jsou služby, stavebnictví a obchod. Nezaměstnanost půjde ještě zhruba půl roku nahoru," říká analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

Rostoucí nezaměstnanost tak přidělává vrásky ministru sociálních věcí Petru Šimerkovi. "Do konce roku vyplatíme na podporách přibližně patnáct miliard korun," říká mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová a dodává, že už kvůli neustále se zvyšujícímu počtu žadatelů bylo nutné navýšit rozpočet o 1,5 miliardy.

Tím to ale nekončí. Lidé, kteří nepracují, neplatí daně a sociální pojištění. "Státní rozpočet tak může přijít o miliardy korun příjmů. Obecně se počítá, že jedno procento nezaměstnanosti je jedno procento příjmů na daních," říká analytik Patria Finance David Marek.

Lidé ale ani nenakupují. Maloobchodní tržby klesly v červenci už podeváté v řadě, tentokrát o necelých pět procent. Po celé republice začínají zavírat obchody. Například řetězec Ahold v minulých měsících uzavřel 21 svých prodejen, které prodělávaly. "Stále vyhodnocujeme výsledky jednotlivých obchodů, takže uvidíme, zda je toto číslo konečné," potvrdil Libor Kytýr.

Rostou ale i počty osobních bankrotů. Jen od začátku roku jich bylo podle společnosti Czech Credit Bureau vyhlášeno 1602, což je třikrát více než loni. "Růst však částečně přisuzujeme současné nepříznivé ekonomické situaci," tvrdí Věra Kameníčková z Czech Credit Bureau.

Lepší časy hned nepřijdou

Odborníci se shodují, že letošním rokem krize nekončí, spíše naopak. Sociální dopady jsou totiž v závěsu těch ekonomických. "I když se ekonomika poškrábe nahoru, tak budeme stále cítit dozvuky krize, a to jak v počtu bankrotů, tak v nezaměstnanosti, u které počítáme v příštím i přespříštím roce s růstem nad deset procent," říká v rozhovoru pro HN guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Lepší vyhlídky české ekonomice nedává ani poslední studie Saxo Bank, která očekává mírné oživení v zemích západní Evropy vyvolané doplňováním zásob a vládními stimuly. Ty ale podle banky nepovzbudí český export, na němž je tuzemská ekonomika závislá.