Americká centrální banka (Fed) zatím bude muset pokračovat v podpoře ekonomiky, postupné hospodářské oživení si ale nakonec vyžádá zpřísnění měnové politiky. V noci na pátek to řekl šéf Fedu Ben Bernanke. Centrální banka podle něj bude muset později opět začít zvyšovat úrokové sazby, aby předešla inflaci.

Fed už v boji s finanční a hospodářskou krizí snížil základní úrokovou sazbu k nule, kde ji ještě nikdy neměl. Zároveň do finančního systému napumpoval stovky miliard dolarů, aby minimalizoval dopady krize. Ta je podle expertů nejhorší od Velké hospodářské krize na začátku 30. let minulého století.

Bernanke promluvil na konferenci Fedu, kde hovořil o výrazném nárůstu bilance banky. Bernanke dal jasně najevo, že bankéři se zabývají otázkou, jak ukončit podporu ekonomiky, až bude oživení zřetelné.

"Podpůrná politika zde pravděpodobně bude mít své místo delší dobu. Avšak v určitém okamžiku, až nastane hospodářské oživení, budeme muset měnovou politiku zpřísnit, abychom předešli problému inflace," řekl Bernanke účastníkům konference, která se konala v ústředí Fedu ve Washingtonu.

Upozornění pro trh

Bernankeho slova trh vnímá jako upozornění, že se americká centrální banka postupně, ale vytrvale posouvá od mimořádně uvolněné měnové politiky k normálu a později začne se zvyšováním úroků.

Statistické údaje z poslední doby ale nenaznačují, že by hospodářské oživení mělo pevné základy. Ukázala to například zpráva o vývoji nezaměstnanosti, která ukázala, že zaměstnavatelé v září zrušili více pracovních míst, než se čekalo. Příznivěji ve čtvrtek vyzněla týdenní statistika o žádostech o podporu v nezaměstnanosti.

Se zpřísněním měnové politiky jako první ze skupiny rozvinutých a rozvojových zemí G20 v úterý začala australská centrální banka. Základní úrok zvýšila o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta, avšak loni na jaře, kdy začala sazby snižovat, měla základní úrok na 7,25 procenta. Britská centrální banka, stejně jako Evropská centrální banka, ale zatím úroky nechávají beze změn.