Centrální banky vyspělých zemí by ještě neměly začít s přitvrzováním měnové politiky a vlády by neměly ukončovat programy stimulace ekonomiky, dokud oživení z globální ekonomické recese nebude jisté. Po výročním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Istanbulu to řekl náměstek výkonného ředitele fondu a bývalý vysoký úředník japonského ministerstva financí Takatoši Kató.

"Mezi zeměmi převládá shodný názor, že dokud nebude návrat k oživení zajištěn, neměla by se stimulační opatření stahovat příliš spěšně," řekl Kató. Případ Austrálie, která tento týden jako první z vyspělých zemí po globální finanční krizi zvýšila úrokové sazby, označil japonský zástupce fondu za výjimečný, protože globální recese zde nadělala jen minimum škod.

Centrální banky ve světě již začaly diskutovat, jak a kdy přestat se stimulováním ekonomiky mimořádnými nástroji v podobě rekordně nízkých úrokových sazeb a nalévání dodatečných peněz do bankovních systémů. Banky v USA, eurozóně, Británii a Švýcarsku již začaly stahovat z trhů zvýšenou likviditu, se zvyšováním úroků však většina z nich zřejmě počká do příštího roku.

Ministři financí a centrální bankéři, kteří se v minulých dnech v Istanbulu sešli, volali vesměs po tom, aby MMF hrál větší roli při usměrňování globální ekonomiky. Přejí si, aby fond prošel organizačními proměnami, které by zvýšily jeho věrohodnost mezi rozvojovými zeměmi. Tím by mu umožnili kompetentně doporučovat členským zemím reformy, které by zabránily v opakování hlubokých finančních krizí podobných té, která eskalovala před rokem.