Více žen v české politice, tak by se dal shrnout hlavní cíl nově založeného výboru na vládní úrovni. Hlavním úkolem je připravit návrh zákona, která by zavedl podíl minimálně 30 procent žen na kandidátkách při volbách do Poslanecké sněmovny a krajských zastupitelstev.

Iniciativu přednesl výboru ministr pro lidská práva Michael Kocáb. "Pro mě se to stává jednou z naprosto zásadních priorit," konstatoval. Úmysl prosadit kvóty pro vyšší zastoupení žen v politice již v červenci schválila vláda premiéra Jana Fischera.

"Výbor doporučil pravidlo pro zastoupení žen a mužů na kandidátkách tak, aby v každé trojce kandidátů byla jedna osoba opačného pohlaví," stojí v tiskovém prohlášení. Zabránilo by se tak praxi, aby strany sice nominovaly na kandidátní listiny více žen, ale odsunuly je na nevolitelná místa. Zároveň by nemohla vzniknout čistě ženská politická strana.

Úkol č. 1: Sehnat více mužů

Paradoxně jedním z hlavních úkolů samotného výboru je zvýšit počet politiků-mužů ve svých řadách. Prozatím v něm převládají ženy v poměru 11:2. "Proto všechny parlamentní politické strany budou požádány o vyslání do Výboru po jednom muži," uvedli jeho představitelé.

Předsedkyní výboru je bývalá ministryně Džamila Stehlíková (SZ), dále se na jeho činnosti podílí senátorka Alena Gajdušková (ČSSD), poslankyně Soňa Marková (KSČM) nebo socioložka Hana Havelková. 

Ženy v politice: průměr EU - 21,5 %, ČR - 18,5 %

Přestože ženy tvoří přes polovinu české populace, jejich zastoupení v politice tomu zdaleka neodpovídá. Ve Fischerově vládě obsadily ženy tři ministerská křesla z celkových 17. Ve vládách od počátku 90. let pracovalo celkem 212 ministrů, z toho jen 14 jich nosilo sukně.

Šestatřicet českých poslankyň tvoří 18 procent osazenstva sněmovny, v žebříčku Meziparlamentní unie byla ČR v tomto hodnocení až na 76. místě za Bolívií, Kambodžou a Kazachstánem. Zastoupení žen v českém parlamentu je podle informací výboru nižší než světový (19 procent) a celoevropský průměr (21,5 procent).

V horní komoře je 14 senátorek z 81 členů. V žebříčku zemí evropské sedmadvacítky z hlediska zastoupení žen v Evropském parlamentu (EP) obsadilo po červnových volbách Česko se svými čtyřmi europoslankyněmi předposlední příčku. Za ČR skončila pouze Malta, kterou v EP nereprezentuje vůbec žádná žena.

Tvrdá a mužská politika

Co ženám brání ve vstupu do vysoké politiky? Výbor pro vyrovnané zastoupení žen a mužů si nechal v lednu letošního roku vypracovat průzkum mezi českými poslankyněmi a senátorkami. Tři čtvrtiny dotázaných vrcholných političek za překážku při vstupu žen do politiky uvedly velmi tvrdé a soutěživé, "mužské" prostředí politiky.

"Ženy na rozdíl od mužů usilují spíše o spolupráci než o konfrontaci. Navíc, politická témata, s kterými přichází ženy jsou často přehlížena, protože reflektují odlišné sociální zkušenosti žen a liší se od témat navrhnutých muži," analyzuje výbor odpovědí dalších političek.

Lidé více žen v politice chtějí

O vhodnosti zavedení kvót je podle červencového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) přesvědčena téměř polovina Čechů. O tom, že zapojení žen do veřejných funkcí je pro společnost užitečné, je dlouhodobě přesvědčeno dokonce téměř devět desetin lidí.

Klauzule o povinném zastoupení žen nebo příslušníků různých menšin mají ve svých stanovách také některé politické strany. Někteří politologové jsou ovšem přesvědčeni, že jde o pouhé populistické gesto, ženám tím však cestu do politiky neusnadňují. Jako příklad uvádějí ČSSD, která má sice jeden místopředsednický post vyhrazený výslovně ženám, za více než půl roku od svého březnového sjezdu přesto nebyla schopna vybrat vhodnou kandidátku.