Francouzský prezident Nicolas Sarkozy může slavit. V pondělí si odvezl z kazašského hlavního města Astany kontrakty pro francouzské firmy v hodnotě přes šest miliard dolarů. Francouzské firmy vybudují tramvajovou síťv Astaně, dodají vysílačky pro kazašskou armádu a získají i podíl na ropovodu, který bude dopravovat do Ruska surovinu, vytěženou na šelfu Kaspického moře. Dva nejdůležitější kontrakty se ale týkají plynu a uranu.

Společnosti Total a GDF Suez koupily od kazašské společnosti KazMunaiGaz podíl na nalezišti Chavalinskoje, kde polovinu drží ruská společnost Lukoil. Zásoby na nalezišti činí 332 miliard kubíků, což je polovina roční evropské spotřeby. Od roku 2016 by z tohoto zdroje mohlo do EU proudit 8-9miliard kubíků ročně. Plyn poteče přes Rusko a tato země také, jak dodává GDF Suez, bude rozhodovat, kolik plynu připadne které ze zúčastněných firem.Naleziště patří spíše mezi menší oproti třeba ruské mu Štokmanu nebo turkmenskému Jižnímu Jolotanu, které každé skrývá triliony kubíků plynu. Na druhou stranu je ale blízko stávající struktury plynovodů a nebude nutné draze investovat do infrastruktury.

Druhý, možná ještě důležitější, kontrakt se týká vytvoření společného podniku mezi státní společností Kazatomprom a francouzskou společností Areva. Cílem společného podniku má být výroba jaderného paliva pro jaderné elektrárny a v budoucnu také výstavba nové atomové elektrárny v Kazachstánu. Země má páté světové zásoby uranu, ale nemá technologie na jeho zpracování na palivové články.

Podle zdrojů deníku Nězavisimaja gazeta během posledních dvou let o vytvoření společného podniku na výrobu palivových článků s kazašskou společností jednal ruský Rosatom. Nicméně kvůli požadavku Astany na paritu jednání zkrachovala. Rosatom usoudil, že jeho vklad je mnohem větší a očekával, že Astana nakonec ustoupí.

Lidská práva šla zřejmě stranou

Oba prezidenti, Nicolas Sarkozy a Nursultan Nazarbajev, se účastnili podpisu všech důležitých smluv a navzájem se oslovovali „drahý příteli.“ Sarkozy dokonce prohlásil, že vztahy s Astanou jsou pro Francii v regionu prioritní. „Kazachstán je naším hlavním strategickým partnerem ve středoasijském regionu. Udělali jsme svou politickou volbu,“ řekl francouzský prezident na otevření francouzsko-kazašského obchodního fora. Ostatně rámcovou smlouvu o strategickém partnerství má Kazachstán s Francií již od minulého roku.

Evropská média bleskovou návštěvu Nicolase Sarkozyho komentují dosti odlišně. Zatímco francouzský tisk se věnuje hlavně otázce, zda francouzský prezident hovořil o stavu lidských práv v Kazachstánu či nikoli, jiná média si všímala hlavně strategických dopadů uzavřených smluv. Polský deník Gazeta Wyborcza obvinil Sarkozyho, že podkopává evropskou energetickou bezpečnost. Podle něj by plyn z naleziště Chvalinskoje mohl být použit pro projekt plynovodu SouthStream, konkurenční k evropskému plynovodu Nabucco.

Deník také cituje analytičku Suzanne Nies z francouzského Institutu pro mezinárodní otázky IFRI, která prohlásila, že „Francie opět oslabila společné evropské stanovisko a ukázala, že myslí pouze na vlastní zájmy“. Oproti tomu moskevský deník Nězavisimaja gazeta soudí, že francouzský prezident zasadil Rusku několik citelných úderů, především v jaderné sféře a oslabil jeho pozice na světové scéně.

Spokojeni zcela jistě jsou francouzští podnikatelé, kteří doprovázeli Nicolase Sarkozyho. Šest miliard dolarů je hodně i na Kazachstán, který příliv zahraničních investic podporuje a od získání nezávislosti dokázal přilákat již 70 miliard dolarů.