Tito tři vědci si rozdělí také finanční odměnu v hodnotě 10 milionů švédských korun (asi 24,8 milionů Kč). Jonathová je teprve čtvrtou ženou, která Nobelovu cenu za chemii dostala. Před ní se to podařilo Marii Curieové-Sklodowské (1911), její dceři Irene Joliotové-Curieové (1935) a naposledy v roce 1964 Dorothy Crowfootové Hodgkinové.
Ribozomy jsou základní buněčné částice, které se nacházejí ve vysokých počtech v cytoplazmě všech známých buněk. Jedná se o poměrně velké komplexní struktury složené zejména z ribonukleové kyseliny (rRNA) a proteinů. Ribozomy se podílejí na syntéze bílkovin.
Podle akademie práce vědců ozřejmila, "jak přeložit kód DNA v život". Jejich výzkum také nalezl uplatnění v lékařství při vývoji antibiotik. Všichni tři vytvořili trojrozměrné modely, které ukazují, jak se na jednotlivé ribozomy vážou různá antibiotika.
"Tyto modely se nyní používají při vývoji nových antibiotik, která přímo pomáhají zachraňovat životy a snižovat lidské utrpení," uvedla akademie ve zdůvodnění.
Diplom, zlatou medaili i peněžní odměnu převezmou zmínění tři vědci tradičně jako ostatní letošní laureáti 10. prosince, v den smrti vynálezce dynamitu Alfreda Nobela v roce 1896.
Loni ocenění za chemii dostali Američané Martin Chalfie a Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu (GFP), který umožňuje sledovat šíření rakovinných buněk, vývoj Alzheimerovy nemoci v mozku nebo růst patogenních bakterií
