Cestovní ruch je sice odolnější vůči krizi než další ekonomické sektory, přesto však zájem o turistické cesty do zahraničí od loňského září vlivem recese klesá. Někteří čeští hoteliéři hovoří dokonce o nejhorší sezoně za posledních 20 let, nižší zájem hostů je nutí srážet ceny. Krize těžce dolehla i na letecký průmysl a také aerolinky zažívají jedno z nejhorších období ve své historii, nevyhnula se ani železničním dopravcům. Recese postihla i příjmy zemí, které jsou na turismu silně závislé.

Z údajů Světové organizace cestovního ruchu při OSN (UNWTO) vyplývá, že za celý loňský rok počet zahraničních turistů sice mírně stoupl o dvě procenta, v samotném druhém pololetí se však snížil o procento a v poklesu pokračuje i tento rok. 
Přední evropské turistické destinace hlásí pokles i v hlavní letní sezoně. Za celý letošek se pak podle odhadů počet zahraničních turistů dokonce poprvé od roku 2003 sníží, a to o čtyři až šest procent.

Aerolinky trpí prudkým poklesem poptávky po osobní i nákladní letecké přepravě, často tedy přistupují k rozsáhlým úsporám a hledání nových zdrojů příjmů. Mimo jiné také výrazně omezily objednávky na nové stroje, případně ruší některé starší objednávky, což těžce postihlo i výrobce letadel.

Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA) očekává, že světové aerolinky v letošním roce vykážou ztrátu až 11 miliard USD (zhruba 189 miliard Kč) po loňské ztrátě 16,8 miliardy USD. Ještě na počátku roku přitom IATA odhadovala letošní ztrátu na 2,5 miliardy USD. S další ztrátou by aerolinky měly počítat i v příštím roce, ta by se ovšem mohla snížit na 3,8 miliardy USD.

Turisté ubývají, ceny hotelů se snižují

Krize mezi jinými evropskými turistickými cíli zasáhla i Českou republiku. Za pololetí sem přijelo 2,7 milionu turistů ze zahraničí, což je meziročně o 12 procent méně. V Praze úbytek činí 11 procent. Pokud už se turisté do Česka vypraví, tráví zde méně času a utrácejí méně peněz. Ruku v ruce s tím jde snižování cen ubytování, v některých luxusních hotelech je možné za určitých podmínek přespat už za 40 eur (zhruba 1000 Kč).

Ekonomická krize snížila v posledním roce počet zahraničních turistů i ve Francii, která ale i tak zůstává nejvíce navštěvovanou zemí na světě. Situaci zachraňovali samotní Francouzi, kteří upřednostnili prázdninový pobyt ve své zemi. Jestliže nebyli ochotni se úplně vzdát dovolené mimo domov a dokonce jich bylo i nepatrně víc než loni, šetřili více na nákladech, a to zejména při výběru ubytovacích zařízení. Lepší obsazenost tak ve Francii zažily například kempy.

V Německu turistickou branži zasáhla hospodářská a finanční krize méně citelně než jiná odvětví. Ve většině velkých měst však musely jít s cenami dolů hotely. V kombinaci s jinými faktory se hlouběji do červených čísel ponořili i někteří letečtí dopravci. V Německu však kvůli krizi nezkrachovala žádná cestovní kancelář.

Turismus v Británii ovlivňuje také slabá libra

Zahraničních turistů v Rusku během prvního pololetí ubylo o 15 procent oproti předchozímu roku, do končin mezi Kaliningradem a Kamčatkou se podívalo sotva 753.000 cizinců. Do ciziny se pak během prvních šesti měsíců roku vydalo o čtvrtinu méně Rusů, loni jich vycestovalo osm milionů.

Ekonomická krize se podepsala rovněž na britském cestovním ruchu, když ubylo turistů směřujících do země i Britů mířících do zahraničí. Rok po vypuknutí světové finanční krize turismus výrazně ovlivňuje také slabá libra. Mírní sice propad příjezdů zahraničních hostů, ale na druhé straně i snižuje počet Britů v zahraničí.

Zemím, u nichž tvoří cestovní ruch důležitou část hrubého domácího produktu, nižší počet přijíždějících návštěvníků přináší i pokles příjmů z turismu. Například Řecko oznámilo v pololetí propad příjmů z turistiky o 14,7 procenta, Kypr od ledna do srpna o 15,5 procenta. Turecko pak varovalo, že jeho letošní příjmy z turistiky spadnou o deset až 15 procent.

Související