Ze zpráv, které budou uveřejněny v pátek na stránkách časopisu Science, podle agentury Reuters vyplývá, že je voda zřejmě soustředěná především na lunárních pólech a patrně ji formuje sluneční vítr.
"Když mluvíme o 'vodě na Měsíci´, nemáme na mysli jezera, oceány, dokonce ani pouhé kaluže. Voda na Měsíci znamená molekuly vody a hydroxylu (vodík a kyslík), které reagují s molekulami skal a prachu," uvedl Carle Pieters z Brownovy univerzity.
Pieters s kolegy přezkoumali data z první indické výpravy na Měsíc a objevili zde spektrografický důkaz o existenci vody. Podle těchto expertů to vypadá, že se voda více vyskytuje na pólech Měsíce.
Vědecký tým Jessicy Sunshinové z Marylandské univerzity přítomnost vody na Měsíci zjistil díky infračervenému mapování povrchu Měsíce a další badatelský tým vedený Rogerem Clarkem z americké nezávislé vědeckovýzkumné vládní agentury U.S. Geological Survey (USGS) tento objev potvrdil za pomoci spektrometru.
"Tyto zprávy o výskytu vody na lunárním povrchu se shodují v intenzivním zájmu o póly Měsíce. Ovšem mohou existovat i další podobné oblasti, které jsou dále od míst, kde byly odebrány tyto vzorky," poznamenal k výsledkům uvedených výzkumů Paul Lucey z Havajské univerzity.
"Patrně nejcennější poznatek z těchto nových pozorování je, že přinesly kritické přezkoumání názoru, že Měsíc je suchý. Není," dodal.
Příští měsíc by měly současné poznatky obohatit informace od sondy Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jejím úkolem je zjistit možnou přítomnost vody v kráterech na jižním pólu Měsíce. Pokusí se o to pomocí řízeného dopadu posledního stupně nosné rakety, s nímž je spojena. Vyhořelý díl má po nárazu vymrštit do prostoru vysoký oblak měsíční horniny. Družice pak analyzuje jeho složení, než sama o čtyři minuty později dopadne na povrch. Sledovat náraz a vyhodnocovat jej mají také pozemské teleskopy, vesmírný Hubbleův teleskop i sonda LRO. "Vědecká sebevražda" LCROSS je podle serveru space.com naplánována na 9. října.
"Když mluvíme o 'vodě na Měsíci´, nemáme na mysli jezera, oceány, dokonce ani pouhé kaluže. Voda na Měsíci znamená molekuly vody a hydroxylu (vodík a kyslík), které reagují s molekulami skal a prachu," uvedl Carle Pieters z Brownovy univerzity.
Pieters s kolegy přezkoumali data z první indické výpravy na Měsíc a objevili zde spektrografický důkaz o existenci vody. Podle těchto expertů to vypadá, že se voda více vyskytuje na pólech Měsíce.
Vědecký tým Jessicy Sunshinové z Marylandské univerzity přítomnost vody na Měsíci zjistil díky infračervenému mapování povrchu Měsíce a další badatelský tým vedený Rogerem Clarkem z americké nezávislé vědeckovýzkumné vládní agentury U.S. Geological Survey (USGS) tento objev potvrdil za pomoci spektrometru.
"Tyto zprávy o výskytu vody na lunárním povrchu se shodují v intenzivním zájmu o póly Měsíce. Ovšem mohou existovat i další podobné oblasti, které jsou dále od míst, kde byly odebrány tyto vzorky," poznamenal k výsledkům uvedených výzkumů Paul Lucey z Havajské univerzity.
Čína může být na Měsíci dříve než my, připouštějí Američané - čtěte ZDE
Člověk se začíná vracet na Měsíc. NASA poslala přípravné sondy - čtěte ZDE
"Patrně nejcennější poznatek z těchto nových pozorování je, že přinesly kritické přezkoumání názoru, že Měsíc je suchý. Není," dodal.
Příští měsíc by měly současné poznatky obohatit informace od sondy Lunar Crater Observation and Sensing Satellite (LCROSS) amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jejím úkolem je zjistit možnou přítomnost vody v kráterech na jižním pólu Měsíce. Pokusí se o to pomocí řízeného dopadu posledního stupně nosné rakety, s nímž je spojena. Vyhořelý díl má po nárazu vymrštit do prostoru vysoký oblak měsíční horniny. Družice pak analyzuje jeho složení, než sama o čtyři minuty později dopadne na povrch. Sledovat náraz a vyhodnocovat jej mají také pozemské teleskopy, vesmírný Hubbleův teleskop i sonda LRO. "Vědecká sebevražda" LCROSS je podle serveru space.com naplánována na 9. října.
