Datum 7. září je považováno za historický milník světové ekonomiky, který se svým způsobem odrazil i v Česku. Přesně před rokem oznámila americká vláda, že v souvislosti s krizí převezme kontrolu nad polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac, což je považováno za první vážnější důsledek krize. Světová hospodářská krize, která plně vypukla zhruba před rokem, dopadla i na českou ekonomiku.

Během jediného roku se HDP propadl až o 4,9 procenta, průmyslová výroba klesla o více než pětinu a nezaměstnanost se pomalu ale jistě blíží k deseti procentům. Finanční krize, které bylo Česko díky stabilnímu finančnímu systému z valné míry ušetřeno, se postupně přelila do reálné ekonomiky.

Banky omezily půjčování peněz, podnikům ubyly zakázky, omezily výrobu a začaly propouštět. Tomu se následně již nevyhnula ani česká ekonomika.

Rekordní propad HDP

Zatímco ještě ve třetím čtvrtletí loni rostl hrubý domácí produkt o 3,1 procenta, v následujícím čtvrtletí již poklesl o 0,1 procenta. Dno zřejmě dosáhla ekonomika ve druhém čtvrtletí letos, kdy HDP klesl o 4,9 procenta.

 Meziroční vývoj HDP v Česku

         Vývoj HDP

  1. čtvrtletí 2008      3,8 %
  2. čtvrtletí 2008      4,6 %
  3. čtvrtletí 2008      3,1 %
  4. čtvrtletí 2008    - 0,1 %
  1. čtvrtletí 2009    - 3,4 %
  2. čtvrtletí 2009    - 4,9 %*

         * Předběžný odhad

"Asi nejvíce překvapivá byla rychlost, s jakou recese dorazila do Evropy a do ČR. Zatímco ještě třetí čtvrtletí loňského roku nevypadalo tak zle, hned další měsíce přinesly neuvěřitelně rychlý propad zakázek a výroby," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Průmysl a trh práce - dvě spojené nádoby

Právě průmysl byl jedním z nejviditelnějších příkladů, jak rychle se krize dostala do ČR. Průmyslová výroba trvale klesá v meziročním srovnání od října loňského roku. Nejhorší situace byla přitom v únoru, kdy klesla o 23 procent. V červenci pak klesla o více než 18 procent.

Kvůli tomu změnou prošly podle analytika Citco-finanční trhy Jiřího Šimka mnohé firmy, které se více zaměřily na hlídání nákladů. Pro mnohé s počátkem krize přišel dokonce boj o přežití. Kvůli tomu se velmi rychle firmy začaly zbavovat svých zaměstnanců.

"Zatímco dříve se na trhu práce měnily poměry se zpožděním zhruba tří čtvrtletí, tentokrát to bylo téměř okamžitě. Ukazuje se tak, že český trh práce je mnohem flexibilnější než na první pohled vypadá," řekl Dufek.

Nezaměstnanost se v září loňského roku pohybovala kolem pěti procent, nyní je přes osm procent a postupně podle odhadů poroste k deseti procentům. Největší nárůst nezaměstnanost přitom přinesl únor, kdy počet nezaměstnaných stoupl z lednových 6,8 na 7,4 procenta.

Ceny: jedno z mála pozitiv krize

Jedním z mála pozitivních jevů při prohlubující se krizi byl pokles cen, když inflace spotřebitelských cen v červenci výrazně zpomalila a výhledově podle ekonomů nelze očekávat žádné zlepšení. V červenci 2009 inflace oproti stejnému období v loňském roce klesla na 0,3 procenta, což je nejnižší hodnota od září 2003.

Enormní pokles byl zapříčiněn především vývojem cen potravin, svůj vliv na cenovou hladinu má i cena ropy, která před rokem začínala pomalu ustupovat ze svých rekordních výšin.

Růst cen však odborníci roku neočekávají, protože s negativními dopady krize - především růstem nezaměstnanosti klesá kupní síla zákazníků a tím pádem i poptávka. Pro spotřebitele je výhled nízkých cen dobrou zprávou, neboť pro zbytek roku mohou počítat s nízkými cenami.

Naopak firmy si zoufají, protože musejí snižovat kvůli oživování poptávky svoje ceny, a tím pádem pak mají méně prostředků na investice a rozvoj.

Achillova pata: státní finance a deficit rozpočtu

S tím, jak se během roku zhoršila v Česku ekonomická situace, došlo i na státní finance a v důsledku toho na nejistotu při sestavování státního rozpočtu pro rok 2010. Zároveň i státní rozpočet pro letošní rok doznal výrazné změny, když plánovaný deficit 38,2 miliardy korun byl překročen již v dubnu, v červenci již tuto částku převyšoval téměř dvojnásobně.

Stát doplácí především na výpadek příjmů, když krize se například projevuje třetinovým propadem ve výběru daně z příjmu právnických osob. Naopak ve státních výdajích rostou mandatorní položky na důchody a sociální dávky. "Očekávaný schodek se pohybuje na hranici akceptovatelnosti. Výhled na příští rok ukazuje, že nejde jen o cyklickou záležitost ale o hluboký strukturální problém zanedbávaný více než desetiletí všemi vládami, které tuto zemi vedly," uvedl David Marek z Patrie.

Zatímco schválený rozpočet pro letošek počítá s deficitem 38,3 miliardy korun, reálně se očekává schodek někde kolem 160 až 170 miliard korun. Navíc kvůli rekordnímu propadu HDP již ministr financí Eduard Janota varoval, že schodek rozpočtu by mohl příští rok poprvé v historii začínat dvojkou. Když reálné varování z jeho strany hovoří až o schodku 230 miliard, pokud nebudou přijata patřičná opatření, aby deficit nespadl tak hluboko.

Související