Tíživá ekonomická situace se letos podepíše i na platových jednáních odborářů, kteří se chystají na vyjednávání o kolektivních smlouvách na příští rok. Shodně však prohlašují, že vyjednávání nebudou tak bojovná jako v minulosti a letošní poždavky budou umírněné.

Průměrná měsíční mzda ve druhém kvartále vyrostla na 22 922 koruny, oznámil ve čtvrtek Český statistický úřad. Za meziročním nárůstem o 2,8 procenta však stojí hlavně propouštění. A lépe nebude ani příští rok. Podle analytiků by nominálně mzdy měly růst podobně jako letos nebo ještě pomaleji.

Odboráři jsou i proto ve svých požadavcích daleko mírnější. Ještě před dvěma lety jim bylo zvýšení mezd o osm procent málo. Nyní požadují hlavně zachování reálných mezd. 

Když například ještě v říjnu 2007 jednali odboráři o platech na další rok, v průměru chtěli od podniků přidat osm procent a někdy i více. "Chceme růst průměrné mzdy o osm procent. U nízkých platů do patnácti tisíc ale raději o deset," prohlásil tehdy šéf odborové centrály ČMKOS Milan Štěch a manažeři toto číslo brali jako realitu.

Reálné platy by neměly klesnout

Nyní požadují hlavně zachování reálných mezd. Podle šéfa odborového svazu KOVO Josefa Středuly se však dohady o mzdách budou s ohledem na krizi řešit v jednotlivých podnicích.

"Neříkáme žádná konkrétní čísla, bude samozřejmě záležet na individuální situaci jednotlivých podniků. Není ale důvod, aby lidem příjmy klesaly a minimálně chceme udržet reálné hodnoty příjmů a například dovolené bonusy či příplatky," říká dnes, o dva roky později Josef Středula, šéf odborového svazu KOVO - největšího odborového svazu, který sdružuje firmy pracující v průmyslu.

Mírní nejspíš budou i odboráři Škodovky, kterým bylo ještě v dubnu roku 2007 nabízené desetiprocentní zvýšení platu málo. "Naše vyjednávání o mzdách začne až v prosinci a samozřejmě že budeme reflektovat skutečnost, že je krize. Minimálně ale budeme chtít zachovat reálnost stávajících mezd a stávající sociální benefity," řekl Jaroslav Povšík, šéf odborů Škoda Auto.

Mzdy rostou jen na papíře

Podle odborářů už nyní platy ani nerostou. Růst průměrné mzdy považují za spíš za statistický klam vyvolaný tím, že firmy hromadně propouštějí hůře placené lidi. Jen za poslední rok počet lidí bez práce vzrostl o více než 148 tisíc a je zřejmé, že propouštění ještě není u konce. Míra nezaměstnanosti by totiž ze současných 8,4 procenta mohla na konci roku vyšplhat až na deset procent.

"Toto číslo absolutně nevypovídá o skutečnosti. Je to pouze aritmetický výsledek. Došlo totiž ke krácení úvazků a hlavně k výraznému propouštění, a to zejména u lidí, kteří mají nižší výdělky. V reálu tak nedošlo ke zvýšení, ale snížení," říká  Středula.

Právě v průmyslu se propouštělo nejvíce - pochází odtud až osmdesát procent těch, kteří přišli o práci. Jenom firma Bosh za poslední rok propustila více než tři sta lidí a například Arcelor Mittal pro letošní rok ohlásil propuštění také minimálně tří set lidí.

Nízký nárůst mezd v kombinaci s klesající zaměstnaností tak dnes znamená, že domácnostem příjmy z pracovní činnosti reálně poklesly. "A to bylo zřejmě jen zčásti kompenzováno nižšími sociálními odvody a vyššími sociálními dávkami. Ve struktuře HDP se příští týden tedy možná objeví první propad soukromé spotřeby za jedenáct let," upozorňuje Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru