Jupiter, který je největší planetou sluneční soustavy, září na obloze v souhvězdí Kozoroha po celou noc kromě jitra. Mars vychází pozdě večer. Venuše září jako Jitřenka na ranní obloze. Poblíž otevřené hvězdokupy M 44 (Jesličky) v souhvězdí Raka ji bude možné spatřit ve středu 2. září ráno. Téhož dne se ve 22:00 k sobě přiblíží Jupiter a Měsíc.
Saturnovy prstence se 4. září zcela uzavřou, protože jejich rovina prochází Zemí. Poté se začne naklánět k Zemi severní strana prstenců. Saturn bude ale v tu dobu blízko Slunce, a proto nebude pozorovatelný.
Měsíc svítí na večerní obloze od 1. do 3. září a od 25. do konce měsíce. V úplňku bude 4. září. Nejlepší pozorovací podmínky budou kolem 26. září, kdy nastane první čtvrť. V těchto dnech budou na rozhraní světla a stínu, na takzvaném terminátoru, vynikat jeho povrchové útvary, které vrhají zřetelné stíny. Zvýrazňují tak plastičnost měsíčního povrchu.
Z celé řady zajímavých objektů vzdáleného vesmíru doporučují astronomové zvláště za bezměsíčných nocí, kdy neruší měsíční svit, pozorovat například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě, gama v souhvězdí Delfína nebo Mizar a Alkor ve Velkém vozu. Hvězdokupy je možné vyhledat v souhvězdí Herkula a Štítu, kde jsou zástupci obou typů: hvězdokupa kulová M 13 a otevřená M 11. Zajímavým objektem je prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie je možné vyhledat v souhvězdí Velkého vozu nebo Andromedy.
Podzimní rovnodennost nastane 22. září ve 22:18. Slunce vstoupí do znamení Vah a délka dne a noci se vyrovná. Skončí astronomické léto a začne podzim, kdy se bude den dále krátit.
Saturnovy prstence se 4. září zcela uzavřou, protože jejich rovina prochází Zemí. Poté se začne naklánět k Zemi severní strana prstenců. Saturn bude ale v tu dobu blízko Slunce, a proto nebude pozorovatelný.
Měsíc svítí na večerní obloze od 1. do 3. září a od 25. do konce měsíce. V úplňku bude 4. září. Nejlepší pozorovací podmínky budou kolem 26. září, kdy nastane první čtvrť. V těchto dnech budou na rozhraní světla a stínu, na takzvaném terminátoru, vynikat jeho povrchové útvary, které vrhají zřetelné stíny. Zvýrazňují tak plastičnost měsíčního povrchu.
Z celé řady zajímavých objektů vzdáleného vesmíru doporučují astronomové zvláště za bezměsíčných nocí, kdy neruší měsíční svit, pozorovat například dvojhvězdy Albireo v souhvězdí Labutě, gama v souhvězdí Delfína nebo Mizar a Alkor ve Velkém vozu. Hvězdokupy je možné vyhledat v souhvězdí Herkula a Štítu, kde jsou zástupci obou typů: hvězdokupa kulová M 13 a otevřená M 11. Zajímavým objektem je prstencová mlhovina v souhvězdí Lyry. Vzdálené galaxie je možné vyhledat v souhvězdí Velkého vozu nebo Andromedy.
On-line: Jak to bylo s cestou na Měsíc. Odpovídal Marcel Grün, ředitel pražské hvězdárny - čtěte ZDE
Podzimní rovnodennost nastane 22. září ve 22:18. Slunce vstoupí do znamení Vah a délka dne a noci se vyrovná. Skončí astronomické léto a začne podzim, kdy se bude den dále krátit.
