Islandský parlament v pátek schválil zákon, který upravuje splacení dluhu přes pět miliard dolarů (asi 89 miliard Kč) vůči Británii a Nizozemsku. Dluhy vznikly ztrátami vkladů klientů zkrachovalých islandských bank v těchto zemích. Zákon sice přispěje k uvolnění zahraniční pomoci pro islandskou ekonomiku, mezi domácím obyvatelstvem je však vysoce nepopulární a mohl by ohrozit i plány vlády na vstup do Evropské unie.

Parlament schválil vládní návrh, který předpokládá, že oběma zemím budou peníze z vkladů splaceny během 15 let. Poslanci však prosadili dodatek, který omezuje splácení v závislosti na velikosti islandského hrubého domácího produktu. Zákon byl schválen mírně nadpoloviční většinou zákonodárců.

Vláda sjednala s Británií a Nizozemskem dohodu o vkladech v červnu. Zákon označovaný podle názvu inkriminovaných zahraničních účtů "Icesave" však vzbudil mezi Islanďany velkou nevoli. Převládá strach, že ekonomika stále otřesená těžkou finanční krizí nyní kvůli nutnosti vyplácet velké sumy peněz do zahraničí zcela zbankrotuje.

Islanďané nemohou věřit, že musí platit za chyby soukromých bank na zahraničních trzích, kde je měly kontrolovat tamní vlády, zejména když mnoho z nich krize ožebračila. Zlost mají zejména na Británii, která loni proti Islandu použila zákon proti terorismu, aby zabavila islandská aktiva, a tím si vynutila splacení vkladů.

Islandská vláda tvrdila, že neměla jinou možnost, než otázku dluhu takto vyřešit, pokud si chtěla zajistit další finanční pomoc. Hněv Islanďanů však zřejmě jen tak neskončí a předpokládá se, že odpůrci vstupu do EU budou chtít této dohody využít.  

Závazky Islandu vznikly kvůli krachu přední islandské banky Landsbanki, která v zahraničí nabízela vysokoúročené účty "Icesave". Své peníze na těchto účtech v Británii a Nizozemsku ztratilo asi 400.000 vkladatelů. Vlády obou zemí nakonec ztracené peníze vkladatelů pokryly, po Islandu však žádají splacení.

Island tak bude muset Británii odevzdat peníze v hodnotě až čtyř procent ročního výkonu své ekonomiky. Nizozemsku do 15 let předá celkovou sumu odpovídající asi dvěma procentům HDP.

Island se na počátku tohoto měsíce dohodl s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) na podmínkách pomoci, kterou bude od něj čerpat. Dohody dosáhl po zhruba deseti měsících po kolapsu islandského finančního systému. První revizi programu by rada MMF měla schvalovat někdy v této době a poté bude možné uvolnit část úvěru v objemu asi 162 milionů dolarů.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru