Podniky vítají možnost zavedení čtyřdenního pracovního týdne, kterou navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí ve snaze snížit nezaměstnanost. Důležité je však podle nich to, aby opatření začalo platit co nejdříve. Zaměstnanci by se ve volných dnech mohli například účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů, které by hradil stát.

"Jakákoliv pomoc státu se cení a v tomto složitém období dvojnásob. Toto opatření pomůže firmám udržet kvalifikované pracovníky a zároveň sníží jejich finanční náklady. Aby však toto opatření splnilo svůj účel, kterým je mimo jiné udržení maximálního počtu pracovních míst, je nutné uvést jej v život co nejdříve,“ reagoval prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Jinak než v Německu

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek považuje opatření za podnětný nápad, jehož úspěch ovšem není zaručen. Prvním problémem podle něj je to, že se může uplatnit vzhledem k dlouhým legislativním lhůtám až v době, kdy bude krize zřejmě již na citelném ústupu. Druhým aspektem je to, že je tuzemský pracovní trh oproti německému pružnější díky značnému počtu agenturních pracovníků, takže může takové opatření přinést menší efekt než v Německu, dodal.

Hospodářská komora míní, že je třeba pečlivě nastavit podmínky, za kterých bude firma moci této státní pomoci využít a zejména se vyvarovat selektivní aplikace v určitých oborech či regionech. "Upozorňujeme též na to, že opatření by nemělo dále zatížit státní rozpočet a rádi bychom zde viděli využití některého z evropských opatření určených na pomoc při udržení zaměstnanosti, například prostředků z Evropského globalizačního fondu,“ podotkl Kužel.

Stát chystá čtyřdenní pracovní týden - čtěte ZDE

Nezaměstnanost je na 8,4 procentech. Nejohroženější jsou absolventi - čtěte ZDE

"Na středeční schůzce s odboráři a zaměstnavateli jsme se dohodli, že budeme myšlenku kurzarbeitu dál rozpracovávat. Protože ale bude nutné změnit legislativu, nedokážu si představit, že systém začne platit dřív než v polovině roku 2010," uvedla vrchní ředitelka MPSV Marie Bílková. Pracovní skupina, ve které jsou zástupci ministerstva práce a financí, odborářů a zaměstnavatelů, navrhuje, aby pracovníkovi na nucené dovolené dával šedesát procent platu zaměstnavatel a dvacet procent stát.

Nadějný systém

Systém, který už funguje úspěšně v Německu, má v ČR slušnou naději na zavedení. Neodmítá ho totiž ani ministerstvo financí, které na něj bude muset najít ve státním rozpočtu peníze. Zkrácený týden také dlouhodobě prosazují odboráři, podle kterých stát za něj zaplatí méně, než kdyby vyplácel propuštěným zaměstnancům podporu. Ve svém programu se ke stejnému kroku hlásí i ČSSD.

Úvahy o zkrácení pracovní doby doporučila svým členům také Evropská unie. Od tohoto opatření si slibuje zmírnění vlny propouštění, jež zasáhla EU v době hospodářské krize. Zkrácení pracovní doby by neznamenalo, že by zaměstnanci nechodili do práce. V jednom, nebo ve dvou pracovních dnech v týdnu by se ale mohli účastnit vzdělávacích či rekvalifikačních kurzů hrazených státem.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru