Česko se dostává nad vodu. Poté, co Eurostat čísly ukázal, že Německo a Francie, hospodářský tandem táhnoucí skoro polovinu hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny, je z recese venku, přišla trochu nečekaně dobrá čísla i z tuzemska.

Český HDP podle předběžných čísel ČSÚ ve 2. kvartálu také vzrostl o 0,3 procenta. Stejným tempem podle Eurostatu ve stejné době ve srovnání s předchozími 3 měsíci zcela nečekaně vzrostl HDP o 0,3 procenta i Německu a Francii.

Ovšem porovnání letošního druhého čtvrtletí se stejným loňským obdobím už lichotivé není. Německu vychází propad o 5,9 procenta, Česko propadá o historicky rekordních 4,9 procenta a Francie "jenom" o 2,6 procenta.

Uvedená čísla jsou ale "mělčí" než ta předchozí. Je to znát i v české ekonomice, která do značné míry "kopíruje" německou, byť s určitým zpožděním. Analytici hodnotí příznivá mezičtvrtletní čísla opatrně a o skutečném oživení ekonomiky zatím nechtějí hovořit. Podle nich hlavním motorem českého hospodářství bylo německé šrotovné.

Víceméně se shodují, že ekonomika svého dna již dosáhla. "Otázkou je, zda a jak rychle se od něj dokáže odlepit," upozorňuje Petr Dufek z ČSOB. "Státní stimuly západoevropských ekonomik tu nebudou věčně. Zvlášť velkou otázku představuje  konec německého šrotovného, který zasáhne evropský automobilový průmysl," varuje. 

K tomu, aby oživení v ČR bylo trvalé, musí být efekt šrotovného podle Heleny Horské z Raiffeisenbank nahrazen něčím trvalejším: "obnovou zásob a rostoucím vývozem."

Ekonomice pomohlo také vyprázdnění skladů

Vliv šrotovného na automobilový průmysl bude během podzimu slábnout, takže jeho stávající přínos na HDP se sníží. Analytici však doufají, že koncem roku bude oživovat zahraniční poptávka i v jiných oborech. "V současnosti vývoji v zahraničí pomáhá výrazný pokles zásob na přelomu roku, které se budou obnovovat," dodal Jiří Škop z Komerční banky.

I podle Davida Marka ze společnosti Patrie Finance výsledku HDP patrně pomohlo výrazné vyprázdnění skladů v prvních 3 měsících roku. "Změna zásob dokáže pohnout změnou HDP o celé procentní body," dodává.

Poslední údaje z výroby ovšem naznačují, že to nejhorší mají podniky a jejich zaměstnanci již za sebou a situace se začíná pozvolna stabilizovat. "Máme pozitivní signály, že domácím firmám znovu začínají nabíhat nové zakázky a zvyšují se jim prodeje," sdělil HN prezident Hospodářské komory Petr Kužel.

Propad ekonomiky v eurozoně se zpomaluje
(článek pokračuje pod grafikou)

Kde všude číhají rizika

Na skutečné ozdravení, kdy nejen roste HDP, ale také přibývá pracovních míst a domácnosti ochotně utrácejí, si Evropa i Česko budou muset ještě počkat. Evropská centrální banka skutečný obrat čeká někdy v polovině příštího roku.

Trvalý růst se nemůže opírat o stimulační balíky, na něž vlády ve vyspělých zemích (také v Číně nebo Chile) vynaložily přes dva biliony dolarů, upozorňuje na serveru Spiegel Online Juergen Stark, člen rady guvernérů ECB. Povzbudivé podle něj je, že firmy v eurozóně během krize sice omezily výrobu, ale na druhé straně "rozpustily" zásoby na skladech.

Ale ekonomiku ještě dlouho bude škrtit nezaměstnanost, jež už je v eurozóně s 9,4 procenta na desetiletém maximu. Z toho vyplývá, že domácnosti svými výdaji příliš konjunkturu nepovzbudí. Výrobních kapacit je leckde nadbytek

"Po volném pádu světové ekonomiky v 1. čtvrtletí, zřejmě skutečně přichází obrat k lepšímu," dodává Marek. Na cestě ještě číhá podle něj řada překážek, ale riziko rozpadu finančního systému a dezintegrace globální ekonomiky již patrně nehrozí.

"Největšími šrámy, které nám zůstaly po finanční krizi, je 175 tisíc nezaměstnaných, kteří přibyli za poslední rok, a rozpočtový schodek směřující ke 200 miliardám korun," uzavírá Marek.