Nehodu gripenu v Švédsku zavinil člověk, ne technika

Nehodu švédské vojenské stíhačky Jas-39 Gripen, k níž došlo ve čtvrtek v jihošvédském kraji Blekinge, zřejmě nezpůsobila technická závada stroje, ale "lidský faktor". Ve svém prohlášení to uvedla švédská armáda.

K nehodě došlo ve chvíli, kdy si gripen "sedal na břicho" na přistávací dráze. Stroj začal hořet a sjel mimo dráhu, avšak po chvíli byl uhašen. Pilot, který na zemi opustil stíhačku bez cizí pomoci, vyvázl nezraněn.

Podle prohlášení armády se letoun při přistání vznítil proto, že pilot zřejmě zapomněl vysunout podvozek. "Mnohé nasvědčuje tomu, že k chybě vedla právě nějaká forma zapomnětlivosti," řekl švédské agentuře TT šéf letecké základny v Blekinge Mats Helgesson. Podle Helgessona zároveň neexistuje nic, co by ukazovalo, že přední kolo podvozku bylo při manévru vysunuto.

V případě nevysunutí podvozku má pilota varovat bezpečnostní systém letounu. Švédská armáda ovšem tvrdí, že všechny systémy fungovaly tak, jak měly. V první reakci na čtvrteční nehodu přitom Švédové uvedli, že pilot havarovaného gripenu byl "velmi zkušený".

Při vývoji typu Jas-39 Gripen, jehož výrobcem je švédský SAAB a který má ve výzbroji i česká armáda, došlo do roku 1993 ke dvěma nehodám - obě vzbudily velkou pozornost, neboť se odehrály před objektivy televizních kamer. K vůbec první kolizi došlo v únoru 1989 v Linköpingu, domovském městě výrobce gripenů. V roce 1993 se jeden z gripenů zřítil přímo do švédské metropole Stockholmu při ukázkovém letu určeném pro veřejnost.

Po uvedení do provozu gripeny havarovaly třikrát. Poprvé to bylo v roce 1999 nad jezerem Vänern, kdy katapultovaného pilota vylovili záchranáři z vody bez zranění. Další neštěstí se odehrálo v roce 2005 v jižním Švédsku a pilot byl opět nucen ke katapultaci. V dubnu 2008 spadl Jas-39 Gripen v severním Švédsku poté, kdy byl pilot technickou chybou katapultován proti své vůli. Nikomu z pilotů se při haváriích nic nestalo.