Základní sazba České národní banky (ČNB) sestoupila na rekordní úroveň, ale obyčejný člověk to nijak nepocítí. Od té by se za normální situace měly odvíjet i úroky z úvěrů a vkladů v bankách, jenže v krizi to už delší dobu u úvěrů neplatí. A tento stav se nezmění ani po čtvrtečním poklesu úroků ČNB na 1,25 procenta.

To ostatně potvrzují samotní bankéři. „Máme stabilní úroky a myslím, že důvod pro snížení úroků v současné době není. Sami klienti jsou mnohem opatrnější, půjčují si méně a ani my je k úvěrům nijak netlačíme,“ sdělil HN šéf České spořitelny Gernot Mittendorfer.

Třeba úroky z hypoték se tak dál drží nad pěti procenty – v červnu byl průměrný úrok z hypotečního úvěru podle ČNB 5,22 procenta. Pro srovnání, na konci roku 2007 to bylo 4,88 procenta, přestože sazba ČNB byla tehdy na 3,5 procenta – tedy výrazně výše než je teď.

Banky se bojí

Někdo by mohl jejich chování označit jako chamtivost. Koneckonců většina českých bank sice snížila zisk, ale přesto stále slušně vydělala. Bankéři sami tomu říkají opatrnost, která jim dovolí vyhnout se i do budoucna ztrátám.

Proč tedy vlastně banky drží úroky nahoře? Nejprve si je třeba uvědomit jak celý mechanismus, kterým ČNB řídí úroky a jejich prostřednictvím potom inflaci a celou ekonomiku, funguje.

Takzvaná reposazba, o které se běžně píše v médiích a jež je nejdůležitějším nástrojem centrální banky, je vlastně úrok, za který si u ní ostatní banky ukládají peníze. Ty jí svěří výměnou za cenné papíry na dva týdny.

Když je reposazba nízká, vydělá banka málo, a tak i sama snižuje úroky z vkladů. Navíc ji to nutí najít lepší alternativu, jak peníze zhodnotit, což ji motivuje více úvěrovat lidi a firmy. A aby jich získala co nejvíce, snižuje i jim úroky z úvěrů.

V krizové době však mají banky úplně jiné starosti. Tím hlavním, co je motivuje držet sazby vysoko, je strach. Prognózy vývoje ekonomiky se neustále horší, a roste tak i pravděpodobnost, že jim firmy a lidé budou méně úvěrů splácet. Podle odhadů investiční banky Patria Finance by procento nesplácených úvěrů v Česku mělo vzrůst do konce roku ze současných pěti na deset procent.

Banky samy tak zvyšují rezervy, protože tuší, že je čekají ještě těžké časy. Třeba Komerční banka zvýšila rezervy na nesplácené úvěry meziročně trojnásobně na 2,8 miliardy korun. A to řada analytiků ještě tvrdí, že to nemusí být dostatečné a banky odkládají problém na další období.

Důsledkem toho všeho je, že si banka pořádně rozmyslí, komu půjčí, a když už půjčí, tak si za to nechá pořádně zaplatit. Tato prémie za riziko tak drží úroky z úvěrů nahoře. Tento stav bude přitom trvat, dokud na tom bude špatně ekonomika.

Není však úplně pravda, že kroky centrální banky jsou zcela bez odezvy. Úroky z úvěrů pro firmy totiž, i když jen velmi pomalu a méně výrazně než sazby ČNB, klesají. Od ledna z 5,2 na 4,6 procenta. Oproti tomu domácnostem úroky stále rostou. To má několik důvodů. Banky jednak již dokáží lépe vyhodnotit, jak na tom firma je, a lépe tak vytipuje, komu půjčit může. Tím hlavním důvodem jsou však očekávání ohledně ekonomického vývoje. Zatímco v příštím roce by se měl HDP již zvedat a tak se lepšit i situace ve firmách, nezaměstnanost zůstane ještě nějakou dobu vysoká.

Jinými slovy největší problémy již nebudou mít firmy, ale domácnosti. Pro banky tak jsou vůbec nejrizikovějšími klienty. „Příští měsíce a příští rok možná uvidíme první známky zotavení ve firmách, ale bude to velmi těžké období pro drobné klienty,“ potvrzuje šéf Komerční banky Laurent Goutard. Takže firmy se sice snižování úroků dočkat mohou, lidé by s tím raději počítat neměli.

Úděl centrální banky

Jakou roli v celé té situaci vlastně může mít ČNB a proč snižuje neúnavně sazby, přestože její konání má jen malý dopad? Jednoduše – mohla si to dovolit. Jejím hlavním cílem není ovlivňovat úroky v bankách, ale bojovat proti vysoké inflaci. Ta se však blíží k nule a centrální banka se nemusí bát podpořit její růst a tím i růst ekonomiky snížením sazeb.

Navíc to, že úroky snížila, sice nerozhýbalo komerční úvěry, jenže kdyby tak neučinila, mohlo by se v Česku půjčovat výrazně dráž. Nižší úroky také hrají pro slabší korunu, což umožňuje vývozcům vydělat víc za prodej svého zboží v zahraničí.

Teď je však se snižováním sazeb ČNB zřejmě konec. To naznačil i guvernér Zdeněk Tůma. Ekonomika by se již víc propadat neměla a pro další pokles sazeb tak není důvod.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru