Penzijní fondy, v nichž si na stáří s příspěvkem státu spoří zhruba 4,5 milionu lidí, zažily velký třesk. Od tohoto týdne začala platit řada změn, jejichž cílem je snížit podle odborníků neúnosně vysoké náklady na získávání klientů, které ukrajují jak z výnosů klientů, tak ze zisků akcionářů. Na provizích fondy jen za loňský rok vyplatily 1,5 miliardy korun.

Nově tak zaplatí osmisetkorunový poplatek všichni klienti, kteří přejdou do jiného fondu po méně než pěti letech spoření. Další změnou je povinnost pro finanční poradci a zprostředkovatelé sjednávající penzijní spoření navíc rozkrývat klientům své provize, které za "ulovení" klienta inkasují.

Česko také čeká již řadu let na penzijní reformu, která by dlouhodobě stabilizovala systém důchodů. Současná krize silně ukousla z výnosů peněz, které klienti do penzijních fondů vložili. V současnosti jsou výnosy za loňský rok nejnižší v historii českého penzijního spoření.

Vladimír Bezděk (*1974)
je od roku 2007 generálním ředitelem společnosti AEGON Pojišťovna, a.s. Zároveň zastává pozici generálního ředitele a předsedy představenstva společnosti AEGON Penzijní fond, a.s. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a The University of Manchester ve Velké Británii.
V letech 2004 a 2005 byl hlavním koordinátorem důchodové reformy, kdy řídil tzv. Bezděkovu komisi

Je šance, že by v dohledné době mohla být projednávána? Bude politická vůle ji vůbec uskutečnit? Co vše za změny by to znamenalo pro klienty? A jak hodně se dotknout současné novinky běžného klienta, který si dlouhodobě spoří? V jakém horizontu lze čekat zlepšení výnosů z prostředků vložených lidmi do fondů?

Na tyto i další otázky odpovídal odborník na problematiku penzijního systému Vladimír Bezděk, generální ředitel společnosti Aegon Pojišťovna.

Online rozhovor

  Obnovit
Čtenářský dotaz
Jak dlouho si můžeme dovolit čekat na definitivní podobu penzijní reformy?
Vladimír Bezděk
Lapidární odpověď by zněla "tak dlouho než skutečně bude". Trochu rozvedeněji bych konstatoval, že (i) optimální čas jsme již propásli v první polovině této dekády (vysoký růst ekonomiky, lepší demografické parametry atd.) a (ii) úpravy parametrů státního systému, které děláme po roce 1993 dodnes (zvyšování důchodového věku atp.) jsou spíše "second best" alternativa, když už na tu optimální cestu nemáme dost síly či odvahy.
Čtenářský dotaz
Dobrý den. Jaké máte možnosti zvyšovat v dnešní době výnosy?
Vladimír Bezděk
Pokud dotazem myslíte penzijní připojištění, tak možnosti jsou následující: (i) držet na uzdě náklady penzijního fondu (snižují vytvořený zisk a tudíž i připsané zhodnocení); (ii) zvyšovat příjmy fondů - jejich dominantní část se realizuje prostřednictvím investiční politiky, a zejména v posledních několika měsících se na finančních trzích nabízejí docela zajímavé investiční příležitosti jak v oblasti akciových titulů, tak i některých korporátních dluhopisů nebo středně a dlouhodobých státních dluhopisů.
Čtenářský dotaz
Dobrý den pane Bezděku. Myslíte, že se někdy dočkáme penzijních fondů, které budou fungovat tak, jak např. v USA? Tím myslím, že si já určím pro svoje těžce vydělané a zdaněné peníze svou vlastní investiční strategii? Vždyť penzijní fondy by měli fungovat jako fondy životního cyklu ne jako dluhopisové fondy. Díky za odpověď.
Vladimír Bezděk
Dobrý den - omlouvám se, že až nyní a opožděně zdravím všechny účastníky dnešní on-line diskuze :-) V USA je poměrně široká paleta penzijních fondů - od fondů zaměstnaneckého typu (velké automobilky, letecké společnosti...), přes penzijní systém pro federální vládní zaměstnance až po penzijní fondy tzv. individuálního typu (třeba k402 systém). Zaměstnavetelské penzijní fondy mají v posledních letech poměrně velké potíže, stejně tak dlouhodobou podfinancovanost vykazuje i federální důchodový systém. Nejsem si jist, jestli v některém penzijním fondu v USA (či jinde na světě) si klient opravdu může zvolit vlastní, individuální investiční strategii (prosím neplést s výběrem z několika možných, ale stále fondem, nikoliv klientem, ovládaných investičních strategií). Takže moje odpověď zní, že neočekávám, že by v nejbližších letech mohl klient "sám sobě" v penzijním fondu stanovit vlastní investiční strategii. Dokonce si myslím, že to takto nefunguje ani v sektoru podílových fondů.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, v tisku se psalo, že se klient penzijního fondu nemusí ani po novele zákona o penzijním připojištění dozvědět od zprostředkovatele celkovou výši provize za smlouvu, protože zprostředkovatel může vědět jen o provizi své a ne už o provizi sítě, pro níž pracuje. Nebylo by proto lepší, aby o provizi informoval přímo penzijní fond ? Už nyní přece lze z položky nákladů a příjmů příštích období vysledovat např. u Vašeho fondu, že za rok 2008 narostla zhruba o 124 mil. Kč při růstu počtu kientů o 34 tisíc. (tj. průměrně okolo 3 600 Kč za klienta ) Je možné, že náklady na získání klientů byly v roce 2008 u Vašeho fondu v průměru dvojnásobné v porovnání s ostatními penzijními fondy (růst nákladů a příjmů příštích období o necelých 500 mil. Kč při získání cca 300 tis. klientů) ? Předem děkuji za odpovědi
Vladimír Bezděk
Začnu odzadu. Váš výpočet má jednu vadu. Na straně ostatních penzijních fondů neberete v úvahu, kolik z takzvaných starých nákladů příštích období (NPO) bylo během daného roku amortizováno. Pokud berete v úvahu jen změnu stavu NPO mezi 31.12.2007 a 31.12.2008, výrazně tak podhodnocujete skutečně vyplacený objem provizí za daný rok. U Aegon PF je faktor amortizace "starých" NPO zanedbatelný (začali jsme "na zelené louce" v polovině 2007) a tudíž chyba podhodnocení je velmi malá, na rozdíl od penzijních fondů, které jsou na trhu 10 a více let a v průběhu roku 2008 amortizovaly nemalou část NPO, které evidovaly ke konci roku 2007. Tím pádem i ty podílové ukazatele by vyšly jinak a skutečný průměrně vyplacený objem provize na 1 nového klienta by v našem PF nebyl nijak nadprůměrný. V tomto předpokladu mne utvrzuje i fakt, že například korporátní obchody téměř pravidelně prohráváme, neboť nejsme ochotni nabízet nejvyšší provize v daných výběrových řízeních. Ohledně toho, jak informovat klienta o výši provize: za něšťastné považuji fakt, že od tohoto týdne platí novela zákona ukládající tuto povinnost, avšak neexistuje závazný výklad (např. vyhláška), který by jasně stanovil, jak přesně má penzijní fond a/nebo zprostředkovatel tuto povinnost naplnit. Doufám, že se toto v nadcházejících týdnech zpřesní a vyjasní.
Čtenářský dotaz
Hezký den. Můžete bodově popsat, jakých změn se system penzijních fondů nyní dočkal? Děkuji.
Vladimír Bezděk
Tak tedy hlavní změny bodově: - zákaz tzv. exkluzivity v případě korporátních obchodů - zákaz nabízet zaměstnavatelům pobídky - povinnost informovat zájemce o penzijní připojištění o provizi a dalších nákladech souvisejících s pořízením smlouvy o penzijním připojištění - možnost zavedení poplatku až 800 korun v případě obytného a/nebo přechodu klienta do jiného penzijního fondu, pokud byl klient u daného fondu po dobu kratší než 5 let - znovuobnovení možnosti účtovat část státních dluhopisů metodikou HTM (hold to maturity).
Čtenářský dotaz
Hezký den, je pravda, že v rámci důchodové reformy budou zřízeny jednotlivé účty nás občanů, kde každý bude mít "uloženy" peníze, které pak bude dostávat v rámci své penze? Pokud ano, kdo bude tyto účty zřizovat a spravovat? Děkuji za odpověď P.J.
Vladimír Bezděk
Je to jedna z "teoreticky" diskutovaných možností. Slovo "teoreticky" jsem použil proto, že vůle k a dohoda nad konkrétní podobou důchodové Reformy s velkým "R" je nyní asi stejně stejně daleko jako předchozích 15 let... Ohledně zřízení a správy těch účtů - možností je více. Může to být stát (v našem případě asi Česká správa sociálního zabezpečení), nebo privatní sektor - a to buď již nyní existující (vybrané) finanční insituce, anebo kvůli Reformě nově vzniklé finanční instituce. V zahraničí lze najít všechny výše uvedené modely, každý z nich má svá pro i proti.
Čtenářský dotaz
Mám pocit, že od doby práce vaší komise nad řešením penzijní reformy vešekrá snaha o činnost v tomto směru ustala. Pokračujete v této práci nějak i v současnosti, popř. dokázal byste pokračovat a navázat na předchozí práci? Nejsou výsledky studi vaší bývalé komise již zastaralé?
Vladimír Bezděk
Ad první věta: není to úplně pravda - nezapomeňme, že v letech 2007-2008 byla připravena a schválena dílčí novela státního důchodového systému (hlavní, avšak nikoliv jediná, úprava spočívala v dalším postupném prodloužení věku pro odchod do starobního důchodu). Ad druhá věta: nepokračuji, před třemi lety jsem přešel do soukromého sektoru a mám poněkud jinou "náplň práce" :-) Navázat bych snad ještě dokázal, zejména pokud bych měl k dispozici tak skvělý tým nejbližších spolupracovníků, jaký jsem měl tehdy od října 2004 do června 2005! Ad třetí věta: konkrétní hodnoty některých projekcí už jsou samozřejmě zastaralé (viz souvislost s odpovědí na první větu Vašeho dotazu). Na druhé straně na základních poselstvích a závěrech se nezměnilo vůbec nic, a pokud přece jenom ano, tak spíše v tom smyslu, že nynější finanční krize a ekonomická recese odhalila i laikům, a snad i politikům, v plném světle hloubku potíží českých veřejných rozpočtů, včetně důchodového systému.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jsem stejně starý jako Vy a již delší dobu sleduji dění na téma reformy důchodového systému. Zatím jsem ovšem nezaregistroval, že by nějaký výrazný politický či jiný subjekt nabízel řešení ve formě přímých plateb pracujících dětí či vnuků na účty svých rodičů, prarodičů, důchodců (ve formě určité daňové asignace), doplněný dobrovolným soukromým spořením a dosavadním,silně zredukovaným, průběžným státním penzijním systémem. Jeví se mi jako velmi zajímavý model, podporující rodinnou solidaritu, zvyšující odpovědnost a také důraz na vzdělání dětí. Jaký je Váš názor na takový systém a proč si myslíte, že není nikým prosazován? Nejsou sočasné a navrhované systémy příliš individualistické, nebo naopak příliš kolektivistické, zapomínající na přirozenou roly rodiny? Jen soukromé spoření zvýhodńuje bezdětné kariéristy a současný model bez soukromých úspor je výhodný jen pro podprůměrné... Středostavovská rodina s důrazem na vzdělání a výchovu dětí se tu nějak ztrácí... Děkuji za odpověď
Vladimír Bezděk
Určitou "asignaci" části důchodového pojistného pro své rodiče, a i některé další Vámi zmiňované prvky, navrhoval model důchodové reformy dle ING, představený tuším že v roce 2005. Proč důchodová problematika není silně akcentovaným tématem programů politických stran, a pokud přeci jenom ano, tak spíše z té populističtější stránky ("nepřipustíme...pokles, privatizaci... zajistíme...vysokou/mimořádnou valorizaci, 13. důchod...atd")? Podle mne je to kombinace (i) nedostatku odvahy politické scény lidem jasně říci, že půjdeme-li takto i nadále, tak máme problém a (ii) faktu, že pozitivní "plody" řešení tohoto důchodového problému se většinou projeví nejdříve za 20-30 let (jak pohledem občana, tak i ve větší stabilitě celého důchodového systému), kdežto hned od počátku musíte při reformě nést nepopulární politické náklady tohoto kroku. K poslední části Vaší otázky: myslím, že máte v mnohém pravdu. Osobně bych však nešel cestou asignací pojistného, přijde mi to hodně administrativně náročné a i tam najdete "hluchá" místa (co třeba lidi, kteří fyzicky nemohou mít děti - jim nikdo asignovat nic nebude a nemohou za to...). Jednodušší mi přijde model, kde máte kombinaci jak (i) kolektivistického PAYG státního systému, tak i (ii) individualistického spoření na vlastní důchod. Tou kombinací, při rozumně nastavených parametrech, můžete dosáhnout rovnováhy, o které hovoříte. Plus si myslím, že podpora rodin s dětmi by se měla realizovat jinými hospodářskými politikami, než je zrovna důchodový systém.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, má cenu spořit více než 1,500 do PF nebo se poohlédnout po něčem jiném? Co byste řekl třeba na fondy životního cyklu? Děkuji.
Vladimír Bezděk
Záleží na tom, kolik je Vám let, kolik jsou Vaše průměrné měsíční čisté příjmy (+ jaký si chcete zajistit vlastní náhradový poměr v post-aktivní fázi Vašeho života, a jaký máte vztah k riziku. Velmi zjednodušeně (a tudíž prosím o toleranci): pokud jste řekněme do 40 let, Vaše příjmy jsou výrazně nad průměrnou mzdou v ekonomice, ve stáří se nechcete spokojit s náhradovým poměrem cca 40% Vaší předdůchodové mzdy a nevadí Vám riziko, že během několika měsíců může hodnota Vaší investice klesnout i o desítky procent, tak při zabezpečení na stáří nespoléhejte pouze na penzijní připojištění. Fondy životního cyklu stojí rozhodně za úvahu.
Čtenářský dotaz
Dobrý den, jsem stejně starý jako Vy a již delší dobu sleduji dění na téma reformy důchodového systému. Zatím jsem ovšem nezaregistroval, že by nějaký výrazný politický či jiný subjekt nabízel řešení ve formě přímých plateb pracujících dětí či vnuků na účty svých rodičů, prarodičů, důchodců (ve formě určité daňové asignace), doplněný dobrovolným soukromým spořením a dosavadním,silně zredukovaným, průběžným státním penzijním systémem. Jeví se mi jako velmi zajímavý model, podporující rodinnou solidaritu, zvyšující odpovědnost a také důraz na vzdělání dětí, včetně požadavku dlouhodobé udržitelnosti a relativní stabilitě. Jaký je Váš názor na takový systém a proč si myslíte, že není nikým prosazován? Nejsou sočasné a navrhované systémy příliš individualistické, nebo naopak příliš kolektivistické, zapomínající na přirozenou roly rodiny? Jen soukromé spoření zvýhodńuje bezdětné kariéristy a současný model bez soukromých úspor je výhodný jen pro podprůměrné... Středostavovská rodina s důrazem na vzdělání a výchovu dětí se tu nějak ztrácí... Děkuji za odpověď
Vladimír Bezděk
Na tuto otázku jsem již odpověděl.
Čtenářský dotaz
Počítám, že systém penzijních privátních fondů se stane maximálně pouhý nepovinný finanční produkt. Proč? V Rumunsku je po dva roky povinný odvod 2% mzdy do penzijních privátních fondů. Po dvou letech se zjistilo, že účty ve fondech jsou vyčištěné/prázdné, na majitele fondů vydány zatykače a sami majitelé fondů odjely na Bahamy, Panenské ostrovy apod. Hádejte, co si s sebou vzali? Co myslíte p. Bezděku? Penzijní privátní fondy = oficiální státní zlodějna.
Vladimír Bezděk
Situaci na rumunském trhu sleduji. AEGON, kde pracuji, tam aktivně vstoupil do reformy důchodového systému. Zatím jsem neslyšel o tom, že by na majitele byl vydán zatykač, moje rumunská CEO kolegyně stále pracuje v Rumunsku a pravidelně dojíždí na regionální porady AEGONu pro střední a východní Evropu... :-) S tezí ve Vaší poslední větě nesouhlasím.
Čtenářský dotaz
Muzete obhajit existenci penzijnich fondu? Je jasne, ze pokud si maji dnesni tricatnici zachovat nadeji na slusny duchod, nelze pokracovat v prubeznem systemu. Proc by ale nemel cast socialniho pojisteni vest obcanum stat na individualnim uctu? A sam zhodnocovat jejich uspory? Neumim presne popsat technicke provedeni, ale penzijni fondy nakupuji prevazne statni dluhopisy, to by mohl stat delat za nizsich nakladu. Takto stat prispiva na existenci soukromych spolecnosti, ktere mohou behem desetileti sporeni zkrachovat, zatim nedokazi zhodnotit vklady ani o inflaci a polykaji velkou cast vlozenych prostredku na provoz a ziskavani novych klientu. Penzijni pripojisteni/penzijni fondy by mely smysl pro odvaznejsi investice, napr. do akcii. System by podle meho nazoru mel stat na dvou zakladnich pilirich: prubeznem systemu a statem kontrolovanych individualnich uctech. Pripjisteni by melo byt nadstandardem pro odvaznejsi investice. Uspesnost techto investic by rozhodla o tom, jestli si uzijeme v duchodu neco navic. Standard by lezel na bedrech statu. Sve stari muze samozrejme kazdy zajistit i jinymi investicemi, o tech tady neni rec. Jde o to, zajistit vsem obcanum primereny duchod. Dekuji za odpoved.
Vladimír Bezděk
Já osobně největší výhodu dnešních českých penzijních fondů spatřuji tam, kde mnozí vidí jejich slabinu - tedy v tom, že klient nemůže meziročně dosáhnout záporného výnosu, a to i za cenu dlouhodobě nižšího průměrného zhodnocení. Myslím, že takový produkt by skoro vždy měl být součástí individuálního portfolia zabezpečení se na stáří. Říkám součástí, nikoliv 100% dominantou.
Čtenářský dotaz
Dobry den, jak mam verit nejakym penzijnim fondum? Jak vite, jaka bude cena penez za 30 let? Nevite to. Je to ciste jen vas business a provize, ze kterych si zijete na vysoke noze. A ted otazka, jak muzu sehnat takove lukrativni zamestnani u spravce fondu? Uvidite, ze az mne zamestnate zmenim hned nazor.
Vladimír Bezděk
A věříte bankám, pojišťovnám, obchodníkům s cennými papíry, leasingovým společnostem? A co výrobci aut, staviteli domů, výrobci oblečení, mobilů, lidem kolem sebe? :-) Nevím, lze-li na tuto otázku opravdu nějak odpovědět.
Čtenářský dotaz
Ahoj Vláďo, zdravím tě! V kolika letech myslíš, že půjdeme my dva do důchodu? Co zajít zase někdy na pivko? :-)
Vladimír Bezděk
Ahoj, no to je výborná otázka na závěr. Jak Tě znám, tak bys nejraději do důchodu odešel hned po škole! :-) Pivko moc rád - ozvi se mi. Děkuji všem za otázky a trpělivost s mými odpovědmi a přeji Vám hezký zbytek tohoto podivného léta! VB
Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru